AKTUÁLNÍ ČÍSLO
ARCHIV
KE STAŽENÍ
VZKAZY
ročník 2015 / 3. číslo
REŽISÉR
Jiří Kraus
Narodil se v nedalekém Ústí nad Labem v září 1975. Po studiu Gymnázia v Duchcově zamířil v roce 1994 k divadlu na Střední školu dramatického umění při Severomoravském divadle v Šumperku. Po čtyřech letech angažmá v tamním divadle odešel na necelé dvě sezóny do Slováckého divadla v Uherském Hradišti a poté v roce 2000 do činohry Městského divadla v Mostě. Zde od roku 2001 příležitostně režíruje nejen v činohře, ale spolupracuje také s Divadlem Rozmanitostí. Od roku 2008 spolupracuje jako herec a režisér s Rádobydivadlem Klapý.


Komedie o hvězdě, 2005
Jaká byla Tvoje první reakce na nabídku režírovat známou pohádku Princeznu se zlatou hvězdou na čele?
Veskrze kladná, neboť to byl můj nápad. Vybíralo se ze tří pohádek a nakonec volba padla na Princeznu.
Princezna je Tvoje jedenáctá režie v MDM vč. Divadla rozmanitostí. Co Ti režie na rozdíl od herectví přináší?
Já bych řekl, že v určitém smyslu to samé jako herectví. Je to tvořivá divadelní práce a je-li smysluplná je nesmírně občerstvující. Musím také říct, že mě baví organizovat, připravovat a vymýšlet. Což je nedílnou součástí režie. On je to vlastně pohled na herectví z druhé strany. Od té doby, co režíruju, jsem k této profesi mnohem pokorněji, neboť vím, co to všechno obnáší.
Sám sobě režisérem. Na poříčí dítě křičí, 2006
Co jsi během režírování zjistil o sobě?
Že jsem toho schopen.
Na zkouškách hercům často sám předvádíš, jsi klidný, věcný. Jaký jsi podle Tebe režisér?
To je spíš otázka na kolegy, herce. Já se snažím být vždy připravený, aby mě kolegové nemohli moc nachytat.
Jak se režírují nejbližší herečtí kolegové? Je to výhoda, nebo nevýhoda při změně těchto pracovních pozic?
 Je to trochu složitější. Alespoň pro mě. Večer jsme kolegové na jevišti a ráno mu z pod jeviště říkám, jak a co má dělat. A protože jsme s kolegy pořád, tak je mi líto je týrat při zkoušce, když vím, že mají za sebou nebo před sebou těžké představení. Proto se snažím mít organizačně vše připraveno, abych nemrhal časem. I tím svým.
v Mostě režíroval...

 J. Werich: Tři veteráni (2001)
V. Čtvrtek: Jak čert hledal díru do pekla (2004)
 J. Kopecký: Komedie o hvězdě (2005)
 J. Suchý: Na poříčí dítě křičí (2006)
 J. Lada: O statečné princezně Máně (2008)
V. Novák: O šípkové Růžence (2010)
 J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka (2011)
A. P. Čechov, G. Feydeau: Příhody jedné noci (2012)
 J. Drda: Hrátky s čertem (2013)
Co je pro Tebe jako režiséra do premiéry nejhorší? Máš nějakou vlastní režisérskou noční můru?
Že to nestihnu. V době kdy děláme tento rozhovor (do premiéry zbývá asi 20 dní), už se mi začínají zdát sny, že se hraje a nejsou došité kostýmy, že Lada tančí v bačkorách, že lidé mi v hledišti říkají: zastav to, není to hotové.
Jak se vyrovnáváš s filmovým veleslavným předobrazem pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele a s divadelním zpracováním?
Jednoduše. Nedělám film, ale divadlo. Ono se nějakému srovnání nejde vyhnout, ale to samé bylo, když jsem dělal Švejka. Taky se mě ptali, jak se budu vyrovnávat srovnání se slavným filmem. No, vyrovnal. V pohádce hrají jiní herci, je jiná výprava, jiné písničky. No a jak už jsem řekl – je to divadlo. Teď a tady!
O statečné princezně Máně, 2008
Mohou diváci očekávat své "oblíbené scény", nebo je čeká nějaké překvapení?
Při úpravě textu jsem vycházel z divadelní verze pohádky, ovšem, musím se přiznat, občas jsem si pomohl filmovým scénářem. Takže o mnohé "své" scény nepřijdou.
Oproti filmové verzi se zde tentokrát objeví i dětští herci. V jakých rolích a proč?
Děti se objeví v rolích kuchtíků. Napadlo mě, co kdyby kuchyň byla plná kuchtíků. V textu se říká: To je starší kuchtík, jmenuje se Janek. To znamená, že v té kuchyni musí být ještě nějací mladší kuchtíci. No a myšlenka se stala skutkem.
Ivana Bonaventurová