DIVADELNÍ MOSTY

hu­deb­ní retro-ko­me­die s pís­nič­ka­mi ze še­de­sá­tých let o vý­le­tech do časů, kdy klu­kům rost­ly dlou­hé vlasy a láska ne­by­la spros­tým slo­vem.

Hu­deb­ní ko­me­die Ji­ří­ho Janků a Petra Svojt­ky 60's aneb Še­de­sát­ky při­po­mí­ná na­děj­nou dobu še­de­sá­tých let 20. sto­le­tí, pře­vrat­ný čas, kdy se ve světě i u nás do­stá­va­la ke slovu první po­vá­leč­ná ge­ne­ra­ce, dobu hra­vos­ti a roz­kvě­tu kul­tu­ry, dobu prv­ní­ho tání, vý­ji­meč­nou de­ká­du spo­le­čen­ské­ho a kul­tur­ní­ho vzed­mu­tí.

Pro­střed­nic­tvím hu­deb­ní ko­me­die pro zpí­va­jí­cí či­no­her­ce s pís­nič­ka­mi ze še­de­sá­tých let mů­že­me za­vzpo­mí­nat na éru, kdy se zdálo všech­no možné a slova jako prav­da a láska ještě ne­by­la vul­gár­ní­mi vý­ra­zy. Na éru, která je pro nás stále živá a z níž ne­u­stá­le česká spo­leč­nost čerpá.

Po­slou­chá­me pís­nič­ky, dí­vá­me se na filmy a čteme kníž­ky té doby, plné vizí a ide­á­lů. Tuto dobu si navíc zpět­ně po pa­de­sá­ti le­tech ob­lí­bi­li i ti, kteří ji osob­ně ne­za­ži­li, a vzhlí­ží k ní s ob­di­vem. Še­de­sá­tá léta jsou zvláš­tě v čes­kém kon­tex­tu ne­stár­nou­cím fe­no­mé­nem, který nemá ob­do­bu.

Hlav­ním hr­di­nou tro­chu bláz­ni­vé story je Karel "re­tro­fil" a mo­rous, jemuž se ne­lí­bí v dneš­ním světě. Karel dneš­ní dobu přímo ne­sná­ší a rád by se vrá­til do le­gen­dár­ních še­de­sá­tých let, tedy do doby, kte­rou sice ne­za­žil, ale ide­a­li­zu­je si ji a je pře­svěd­čen, že by se tehdy cítil šťast­ně. Na zá­kla­dě ne­do­ro­zu­mě­ní si čle­no­vé jeho ro­di­ny mylně vy­de­du­ku­jí, že brzy zemře. Roz­hod­nou se mu proto co nej­ví­ce zpří­jem­nit jeho po­sled­ní dny tím, že mu u zá­žit­ko­vé agen­tu­ry za­ří­dí vir­tu­ál­ní vý­le­ty do še­de­sá­tých let. Agen­tu­ra, která tyto vel­ko­le­pé zá­žit­ky zpro­střed­ko­vá­vá, však stojí přímo před kra­chem a ne­bo­jí se proto za cenu svého pře­ži­tí ani vše­li­ja­kých men­ších pod­vo­dů. Tudíž je na­sna­dě, že se hlav­ní před­sta­vi­tel ocitá i se svou ro­di­nou v sou­ko­lí nej­růz­něj­ších ab­surd­nos­tí. Pře­de­vším si však užívá jed­not­li­vé "vý­le­ty", at' již mezi Be­at­les nebo s Arm­stron­gem na Měsíc.

Mnoho songů ze še­de­sá­tých let se dnes těší stále vy­so­ké po­pu­la­ri­tě, jako kdyby byly na­psá­ny včera. V in­sce­na­ci zazní cel­kem čtr­náct hitů, svě­to­vých i čes­kých. Petr Svojt­ka s Jiřím Janků do svého tzv. ju­ke­box-mu­si­ca­lu za­řa­di­li na­pří­klad Sa­tis­facti­on od Rol­ling Sto­nes, Yes­ter­day od Be­at­les, Space Od­di­ty od Da­vi­da Bowie­ho, Bar­ba­ru Ann od Beach Boys (pů­vod­ně to byla sklad­ba pro doo-wo­po­vou vo­kál­ní sku­pi­nu The Re­gents), What A Won­der­ful World Loui­se Arm­stron­ga, Já budu cho­dit po špič­kách Petra No­vá­ka, ale ne­za­po­mně­li ani na při­po­me­nu­tí El­vi­se Pres­ley­ho (Can't Help Fal­ling In Love) nebo Joan Baez (We Shall Over­co­me). Toto ši­ro­ké spek­trum songů na je­viš­ti zazní ob­vykle v ne­če­ka­ných si­tu­a­cích.