Hotelový pokoj, jedna noc a tři generace žen z jedné rodiny, které s nelítostným humorem odhalují vzájemné komplikované vztahy.
"Nikdy nedělej nic jen z pocitu, že bys měla. Měj na prvním místě svoje vlastní štěstí, vlastní sny, svůj vlastní život. Na všechno se vykašli a dělej jenom to, co chceš. Jasně, nemusíš si kvůli tomu trhat žíly, ale snaž se být šťastná. Někdy se zdá, jako by lidi nechtěli za své štěstí převzít zodpovědnost – skoro jako by radši byli nešťastní a potom řekli: Ale já za to nemůžu."
V jádru vztahové komedie stojí mladá dívka Laurie, její matka Suzanne a její matka, dívčina babička, Eleanor. Ženy se sejdou v hotelovém pokoji na rozlučce se svobodou, neboť Suzanne si má druhý den brát Garyho – solidního chlapíka, kterého ani moc nemiluje.
Ženy postupně, úměrně tomu, jak se zvyšuje hladina alkoholu v jejich krvi, otevírají svá nitra, hovoří o svých životech, leccos si vzájemně vyčítají, ale hledají také pochopení či odpuštění. Potud se jedná o modelovou dramatickou situaci. Kvalita hry však spočívá v tom, jak autenticky, chytře a nadčasově je napsána, jak autorka brilantně střídá perspektivy jednotlivých postav a mistrně odhaluje jejich pravdu i sebeklam.
Komedie 3 ženy je v lecčems typicky britská hra. Je pro ni příznačný lehce ironický situační a slovní humor a v jistých ohledech se jedná o žánr tzv. well-made play (tedy doslova dobře napsané hry), která nezastírá, že chce svého diváka nejen pobavit, ale také mu cosi důležitého sdělit a nechat ho nahlédnout do spletitých rodinných vztahů, které jsou mnohdy poznamenány všelijakými nevyřčenými křivdami, nespravedlnostmi nebo neporozuměním. A to zná, troufám si tvrdit, každý z nás.
Katy Brand napsala vynikající mezigenerační trialog, který nabízí mimořádně silné herecké příležitosti pro představitelky hlavních rolí a slibuje sugestivní divácký zážitek.
(Michal Pětík)