2017 / 7

DIVADELNÍ MOSTY

internetový magazín Městského divadla v Mostě

Režisér Zbyněk Srba neinscenuje Odysseovu cestu v mosteckém divadle poprvé. Před 25 lety měl Odysseus premiéru s Marcelem Rošetzkým v hlavní roli, ovšem byl chudší o dnešní "muzikálovou" podobu. Hudební čísla vznikla až později v další inscenaci, tentokrát pro Městské divadlo Brno v roce 2006.
 
PANTHEON ŘECKÝCH BOHŮ V MUZIKÁLU ODYSSEIA
 

Zeus

Nejvyšší bůh, syn titána Krona. K moci se dostal povstáním proti otci, který předtím svrhl Úrana, prvního vládce nad světem po počátečním Chaosu.
Zeus se pak prohlásil vládcem nad vším, co existuje, ovšem Hádés a Poseidón měli také zásluhy na vítězství. Rozhodl tedy los – Poseidón dostal moře, Hádés podsvětí a Zeus nebe a zemi.
Byl původcem a ochráncem božských i lidských řádů, upevňoval právo a pořádek, trestal nepravosti a porušování spravedlnosti.
 

Héra

V radě bohů jí připadla funkce ochránkyně manželství, pečovala zejména o posvátnost a neporušitelnost manželských svazků, sesílala manželům potomstvo a matkám pomáhala při porodu.
Zasvěcena jí byla granátová jablka (jako symbol plodnosti), kukačka (v tu se prý Zeus proměnil, když ji chtěl poprvé svést) a páv, jehož oka na rozevřeném ocasu byla symbolem hvězdného nebe.
 

Athéna

Diova dcera, bohyně moudrosti, spravedlnosti, řemesel, umění a vítězně vedených válek.
Ze všech svých dcer ji měl Zeus nejraději a ve všem jí vyhověl. Vzhledem ke svému původu a Diově náklonnosti se stala jednou z nejmocnějších bohyň řeckého pantheonu.
Jako Pallas Athéna chránila města, v jejichž chrámech bylo umístěné tzv. palladium. Darovala prý Řekům první olivu. Nučila ženy příst, muže kovat, pomáhala stavitelům lodí a chrámů.
 

Afrodíté

Bohyně lásky a krásy, nejkrásnější bohyně antických mýtů. Díky své kráse a kouzlům byla mocnou bohyní, jíž neodolali ani lidé, ani bohové.
Byla však poněkud nestálá a štěstí, jež poskytovala, bylo prchavé. Uměla ovšem i nenávidět, ostatně láska a nenávist, zdá se, jsou sestry.
Sama paradoxně neměla štěstí v lásce a žádného z milenců si neudržela. Nakonec ji Zeus provdal za vpravdě nejošklivějšího ze všech bohů – chromého a věčně zpoceného kováře Héfaista.
 

Hermés

Diův syn, posel bohů a průvodce mrtvých do podsvětí, bůh obchodníků a řečníků, vynálezců, poutníků, cestovatelů a atletů. Jako jediný z bohů pomáhal zlodějům a podvodníkům.
Že je nejlstivější a nejobratnější ze všech bohů dokázal již při svém narození. Ráno se narodil, dopoledne utekl z kolébky, v poledne vynalezl lyru a naučil se na ni hrát, odpoledne ukradl Apollónovi padesát krav, večer se vrátil, zabalil se do plen a jakoby nic usnul. Týž den se naučil mluvit a lhát.
 

Poseidón

Kronův syn, Diův starší bratr, jeden ze tří nejmocnějších řecký bohů. Svrchovaně vládl mořské říši.
Jeho vládu nad mořem určil los, necítil se tudíž být Diovi zavázán poslušností. Jestliže ho poslechl, pak spíše nedobrovolně.
Stvořil prý koně a naučil lidi, jak je mají zkrotit a zapřáhnout, dal zemi vláhu a umožnil jí plodit rostliny
Zavázáni se mu cítili Římané, protože i když v boji o Tróju podporoval Achájce, zachránil Ainea, který se po pádu usadil v Itálii a založil Řím.
 

Hádés

Nejstarší z Kronových synů, spolu s Diem a Poseidónem tvořil trojici nejmocnějších bohů řeckého pantheonu. Los mu určil vládu nad podsvětní říší.
Místem jeho vlády byla bezútěšná rovina porostlá bledými květy asfodelu, jíž protékalo pět řek, které tvořily zároveň její hranice: vše zmrazující Styx, řeka nářků Acherón, řeka zármutku Kókytos, ohnivá řeka Pyriflegethón a temná Léthé, jejíž vody dávaly zapomenout na všechno pozemské.
Lidé pochopitelně netušili, jak přesně jeho říše vypadá, kromě několika hrdinů se odsud nikdo nevrátil.