V neděli 25. května ožila na hřišti TJ Baníku Souš další, v pořadí již čtvrtá divadelní kopačka. Už od raných dopoledních hodin se na sluncem prozářeném hřišti prohánělo hejno zpocených divadelníků honící jakousi kulatou věc zvanou míč. "Příprava se nesmí podcenit", volal na své mužstvo z Mladé Boleslavi režisér a kapitán Pavel Khek a jen tak mimochodem si u toho střihnul dvacet kliků. Věřte mi, atmosféra byla neopakovatelná. Borci z různých týmů a divadel se rozběhávali, rozcvičovali, pokuřovali a klábosili.

Letos se proti sobě utkalo pět týmů: Gama rádio, Divadlo Na Fidlovačce (se slavným duem BRH – Báječní Rousovi Hoši), Divadlo Mladá Boleslav, Divadlo Most mužstvo B (tzv. Mostečtí veteráni Sváťa Schuller, Peťa Bucháček, Marcel Rošetzký, Dan Rous atd.) a konečně Divadlo Most mužstvo A. Tedy naši šampioni. Již soupiska našeho mužstva vypovídá o mnohém. Posuďte sami: Michal Pešek (kapitán), Luboš Pitín, Dominik Onuščák, Eda 'The' Endt, Jan Středa, Miroslav Potužák, Dan Pulgr, Lukáš Vejlupek a Petr Přeučil. Sestava, nad kterou by srdce zaplesalo i starému Klabzubovi.

Blížila se desátá hodina - zahájení celého turnaje a napětí dosahovalo vrcholu. Motto 'Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se' dostávalo stále zřetelnější kontury. Ještě před turnajem přišlo, bohužel, mužstvo B Most o jednoho hráče. Marcel Rošetzký vyšel ze šatny v perfektně střiženém, sněhobílém dresu a ladnou chůzí, zvýrazňující jeho svalnatou, atletickou postavu, přešel k hřišti. Přimhouřil oči a ostrým zrakem pomalu přejel po celé travnaté ploše. Jemně pokýval hlavou, odfoukl elegantně z čela neposlušnou loknu a náhle, jako pružný panter, vyrazil pekelným sprintem podél lajny. Po několika metrech však zastavil a jeho mužná, jakoby dlátem tesaná tvář, nabyla překvapivého výrazu. Pomalu se vrátil zpátky, oznámil, že si natáhl tříslo a tudíž je jeho účast vyloučena a důstojně odkráčel směrem k šatnám. Potvrdil však pravidlo většiny z nás, že důležité je 'Zúčastnit se a ne hrát'.

V 10:00 nastoupil na hřiště náš milý emeritní kolega Mirek Středa s merunou v ruce a jednou obutou kopačkou a provedl prvotřídní zahajovací výkop. Poté se, se sklenkou dobře vychlazeného bílého, spokojeně posadil a liboval si, jak letos vyšlo hezké počasí. Pravda, po několika minutách začal brblat, že sice slyší komentář k zápasu interpretovaný Láďou Kociánem, ale stále nevidí, že by se něco dělo. Byl tedy upozorněn, že si omylem sedl zády k hřišti a vše bylo opět v nejlepším pořádku. Divadelní kopačka 2014 se naplno rozjela a... nezklamala!!!

Asi nejpovolanější člověk, který má k tomu co říci, je organizátor celé akce Michal Pešek. Dovolil jsem si ho tedy vyzpovídat.

Tak tedy, Míšo, jak ty jsi spokojen s průběhem letošní kopačky?

Velice. Opravdu moc. Počasí nám mimořádně vyšlo, sešlo se hodně lidí a hlavně, všechny týmy, co měly přijet, opravdu přijely. Jo, já jsem byl absolutně spokojený.

Já si Míšo všiml, že už v prvním zápase, tedy Družstvo A Most versus Gama rádio, jsi po pár minutách začal zničehonic hrát proti vlastním lidem. O co šlo? Nevydržel jsi, jako dobrý fotbalista, své natěšení na hru natolik, že ti to bylo jedno?

To vůbec ne. Bylo to takhle, my měli silné mužstvo a Gama žádného fotbalistu. A mně přišlo vhodné v tu chvíli nastoupit za ně, aby se síly trochu vyrovnaly. A že jsem to udělal během zápasu a našim nic neřekl? O to přece jde, o zábavu. Je to přece DIVADELNÍ kopačka, ne?

Takže jde především o legraci?

Tak samozřejmě, že ta touha vyhrát je jasná, to zase jo, ale jde hodně i o to zablbnout si a pobavit lidi. Aspoň já to tak vnímám.

Ty, Michale, možná se mýlím, ale zdálo se mi, že boleslaváci to brali dost vážně?

To se vůbec nemýlíš. Oni totiž loni vyhráli a letos přijeli obhájit minulou výhru. Proto taky zápas s nimi byl mimořádně vyhecovaný a nabuzený. Adrenalin, napětí a urputnost. Což je v pořádku, takové zápasy k těmto akcím taky patří. Nicméně můj šálek kávy to není a tak se ti přiznám, že určité zadostiučinění cítím, protože jsme je vyklepli 8:3.

Ale já viděl i tebe v adrenalinovém rauši, jak jsi šel do skluzu před brankou a řval: 'Za slávu na hřišti!'.

Já nešel do skluzu, já zakopl, protože mi povolila levá kopačka a řval jsem: 'Zasraný tkaničky!'.

Míšo, letošní kopačku vyhrál náš, tedy spíš tvůj tým, ty jsi kapitán. Co mi řekneš závěrem?

Řekl jsi správně NÁŠ! Divadelní kopačka je o všech, kteří přišli. O hráčích, divácích, kamarádech, tanečnicích, které nám zpestřovaly program, opravdu o všech. A o tom tahle akce je. A jestli dovolíš, rád bych chtěl touto formou moc poděkovat Jirkovi Rumpíkovi za podporu, Jarce Středové za velkou výpomoc, děvčatům z propagace za jejich pomoc a ochotu a těm, kteří přijeli podpořit i když nehráli (Ernesto Čekan, Filip Blažek, nebo Tvá maličkost) a prostě všem, co přišli. Takže doufám, že za rok nashledanou a SPORTU ZDAR A FOTBALU ZVLÁŠŤ!!!