ARCHIV 10. číslo / ročník 2013 / PROSINEC
NOC DIVADEL (http://www.nocdivadel.cz/)
(připravil Vítek Herzina)

O projektu Noc divadel jste si toho mohli na internetu nebo v novinách přečíst spoustu. Leccos bylo i k vidění v televizním zpravodajství. Ani mostecké divadlo nezůstalo stranou a do této kulturní novinky se s chutí zapojilo. Pro svého diváka připravilo nevšední zážitek. Po představení Osudy dobrého vojáka Švejka jste se mohli vydat na velkou okružní cestu po divadelní budově, a to pěkně dobrodružně. Trasa prohlídky byla vyznačena pouze šipkami a kdo zabloudil... ale dost řečí!
      Kdo zůstal 16. listopadu doma, má teď možnost podívat se, jak celá akce probíhala. Kdo prohlídku absolvoval, jistě si ji rád v našich fotografiích projde ještě jednou.

stanoviště č.1 - VLÁSENKA

personál: Veronika Týcová, Jana Ulbertová

Hned, jakmile se na jevišti vytvořila skupina statečných diváků, které herec Jiří Kraus poučil o pravidlech dobrodružné cesty útrobami divadla, vyrazili tito nadšenci podle šipek skrze herecké šatny po schodech vzhůru, rovnou do vlásenkárny. Tam už na ně čekala naše vlásenkářka Jana a s ní herečka Veronika Týcová. Na tomto stanovišti si diváci mohli vyzkoušet nejrůznější paruky a také se v nich vyfotit. Jejich portréty najdete v naší nové rubrice "ke stažení".

Vlásenka plná diváků a paruk. Veselá kombinace.
Veronika Týcová v roli fotografa.
stanoviště č.2 - OSVĚTLOVACÍ KABINA

personál: Otto Liška, Jan Hanzlíček

Z vlásenkárny účastníky výpravy zavedly šipky skrze lóži úzkou chodbou kolem reflektorů do kabiny osvětlovače. Zde si mohli pod vedením herece Otty Lišky a osvětlovače Honzy Hanzlíčka zahrát malou minihru - totiž pomocí reflektoru, tzv. hledáčku, neboli štychu nalézt na spuštěné železné oponě čtyři křídou napsaná čísla, odhalující rok, ve kterém byla otevřena tato nová budova mosteckého divadla.

Z lóže do kabiny je to jen pár schodů.
Otto Liška vysvětluje pravidla zábavného úkolu.
Jan Hanzlíček zajistil hladký průběh po technické stránce.
stanoviště č.3 - SKLADY KOSTÝMŮ

personál: Milan Štoček

Z kabiny pak cesta vedla do čtvrtého patra, kde Milan Štoček jako zástupce garderoby návštěvníkům v rychlosti ukázal sklady kostýmů a ochotně poradil, kudy se mají vydat dál.

Milan (nikdo mu ovšem neřekne jinak než Milánek) Štoček.
STANOVIŠTĚ č.4 - KREJČOVNA

personál: Ivana Zajáčková, Vlasta Slivanská

Ze čtvrtého patra je to do krejčovny jen kousek. I tady na dobrodruhy čekala zábava. Herečka Ivana Zajáčková s garderobiérkou Vlastičkou rozdávali jehly nitě. Kdo potom přišil knoflík na velké plátno a na památku ho ozdobil svým podpisem, mohl se s opatrností vypravit na chvilku na střechu divadla a rozhlédnout se po nočním Mostě.

Vlasta Slivanská a Ivana Zajáčková připravily pro diváky zábavu v krejčovně.
Plátno se pomalu zaplňovalo knoflíky a podpisy...
Přišívali muži, ženy, bez rozdílu...
Každý se chtěl totiž podívat na střechu.
STANOVIŠTĚ č.5 - LÁVKA

personál: Michal Pětík

Po návštěvě krejčovny se pokračavalo v druhém křídle divadla. Nejkratší cesta, jak se tam dostat, je přes jevištní lávku v pátém patře. Přes ni divákům ochotně pomohl poněkud strašidelný, leč přívětivý převozník dramaturg Michal Pětík.

Projít kolem temné postavy Michala Pětíka chtělo pro leckoho trochu odvahy.
A odvaha musela vydržet i na lávce, která je opravdu hodně vysoko nad jevištěm.
Jak se každý mohl přesvědčit pohledem dolů. Tam, hluboko pod jejich nohama, kapela Šrum Šrum hrála své písničky pro ty, kteří se teprve chystali na cestu.
STANOVIŠTĚ č.6 - ZVUKAŘSKÁ KABINA

personál: Josef Klatovský

Kdo tedy našel dost odvahy projít kolem převozníka a pak překonal závrať na lávce nad jevištěm (a to byl nakonec každý), prošel do kancelářské a dílenské části divadla, kde mohl navštívit nejprve zvukařskou kabinu. Ani zde však nezůstalo u prosté prohlídky. Zvukař Pepa Klatovský s nachystanou aparaturou a mikrofonem zaznamenával hlasy všech, kteří měli zájem a přečetli předem připravenou větu - ono známe hlášení pro diváky, aby si před předsatvením vypnuli své mobilní telefony. Některým to šlo moc dobře, a kdo ví, třeba před nějakým představením uslyšíte jejich hlas z reproduktorů.

Zvukař Pepa dá znamení a může se začít nahrávat.
STANOVIŠTĚ č.7 - MALÍRNA

personál: Radim Madeja

Na návštěvníky naší netradiční prohlídky divadla čekal další malý úkol v malírně. Zde je přivítal herec Radim Madeja a s šarmem jemu vlastním je vyzkoušel ze znalostí našeho repertoáru. Předvedl jim části kulis z pěti různých představení a když se podařilo přiřadit správné názvy ke správným kusům dekorací, poradil jim, kudy pokračovat dál.

V obrovské malírně se skupina deseti lidí takřka ztrácí.
Úkol v malírně šel vyřešit ne vždy snadno, ale nakonec to všichni zvládli.
STANOVIŠTĚ č.8 - TRUHLÁRNA

personál: Michal Pešek, Josef Ráček

Další pro diváky jistě zajímavou částí divadelního provozu byla truhlárna. Technikář a herec Michal Pešek ztvárnil poněkud nevrlého truhláře, který nejprve všechny poučil o bezpečnosti práce, aby jim hned vzápětí předvedl, co se stane, když nedáváte pozor u pily. Místo ruky měl totiž gumovou protézu, se kterou si s každým ochotně potřásl. Zdatně mu sekundoval kolega Pepa Ráček, který jakožto liftboy měl původně návštěvníky svážet nákladním výtahem dolů na další stanoviště. Z technických důvodů je nakonec ale vyprovázel po schodech.

Michal Pešek dává instrukce, jak se chovat mezi stroji.
Společně s Josefem Ráčkem na svém stanovišti všechny pobavili.
STANOVIŠTĚ č.9 - FUNDUS KOSTÝMŮ

personál: Jana Pin

Inspicientka a herečka Jana Pin si vzala na starosti fundus kostýmů a své hosty překvapila další minihrou, která byla principem stejná, jako hra v malírně. V rozlehlém podzemním prostoru našeho skladu "právě nehrajících" kostýmů nechala zájemce, ať zkusí přiřadit názvy inscenací ke kostýmům, které v ní byly k vidění. Když byli soutěžící příliš šikovní, přidala ještě několik zajímavých doplňujících otázek, jako například který módní návrhář vytvořil pro Hitlera nacistické uniformy. Věděli byste?

Jana Pin se stylově oblékla do fundusového a srdečně přivítala návštěvníky.
Splnit úkol někdy stálo trochu toho přemýšlení.
STANOVIŠTĚ č.10 - ZÁMEČNA

personál: Jakub Dostál, Jiří Zajáček

Z fundusu kostýmů se dá jít jen po schodech nahoru, takže vzhůru (doslova) do zámečny! Jako zámečník zde vystupoval herec Jakub Dostál, společně s Jiřím Zajáčkem. Ten, ačkoli v divadle působí jako vedoucí UTP, rád vypomohl. Jeho úkol byl nezastupitelný. Jen pár zaměstnanců v divadle totiž smí obsluhovat často nebezpečné stroje, jejich provoz vyžaduje řádné proškolení. Jakub Dostál měl však sehrát krátkou scénku ála vyprávění mlynáře Smoljaka ve známém filmu Na samotě u lesa. Potřebovali jsme někoho, kdo by směl (a uměl) spustit během Jakubova poutavého vyprávění nějaký velmi hlučný stroj a dosáhli tak kýženého efektu. Všechno klaplo na jedničku a v každé výpravě se našel alespoň jeden, který, když byl zase klid, pronesl dnes již klasickou větu: Tak tohle bych si někdy rád poslechl ještě jednou.

Jakub Dostál právě předvádí, jak na kovadlince krásně zní tříčárkované cis, zatímco Jiří Zajáček rozbrušuje jekl a působí při tom nesnesitelný hluk.
Ačkoli jsou diváci na cestě divadlem už skoro čtyřicet minut, stále se dobře baví.
STANOVIŠTĚ č.11 - VZDUCHOTECHNIKA

personál: František Nedbal

Naše trasa se pomalu blíží ke svému konci. A znovu vede do podzemí. Do zamlžené chodby, ze které herec Mirek Večerka v tajemné kápi posílá skupinu příchozích do ještě tajemnějších dveří. Za nimi se skrývá strojovna vzduchotechniky. To ale není zdaleka všechno. Dveře se najednou zabouchnou a v šeru se objeví herec František Nedbal. Předvede trochu magie a pokud se divákům podaří vyřešit hlavolam, cesta je opět volná.

Uměle zamlžená chodba navozuje atmosféru.
Stačí jen vyřešit hlavolam, jinak v podzemí divadla uvíznete navždy.
František Nedbal a trocha magie s kartami.
STANOVIŠTĚ č.12 - ZÁKLADNÍ KÁMEN

personál: Miroslav Večerka

Když František Nedbal po splnění úkolu propustil své dočasné vězně, čekal už na ně opět Miroslav Večerka a odvedl je pár metrů k základnímu kameni divadla. Ještě několik krátkých slov k historii budovy a potom zase vzhůru, pryč z podzemí. Tentokrát jedno patro výtahem a pak chodbou přímo pod jeviště, do strojovny malé a velké točny.

O tajemný dým v chodbě se staral Miroslav Večerka a jeho "mlhoš". Když se do toho pustili...
... nebylo chvílemi vidět na krok.
STANOVIŠTĚ č.13 - STROJOVNA TOČNY

personál: Regina Razovová, Anička Hrodková

Poslední zastavení před cílem dostaly do své péče herečka Regina Razovová a nápovědka Anička Hrodková. A to jistě ne náhodou. Právě v tomto prostoru, tedy přímo pod jevištěm v obvodové kleci malé točny, se kromě divadelních představení pravidelně uvádí oblíbené Klevetění - pořad, do kterého si právě Regina zve zajímavé hosty. Je tedy pod točnou jako doma a nejen, že návštěvníkům ukázala všechny ty technické zajímavosti, mile si s nimi ještě k tomu popovídala.

Anička nedává autogram, ale označuje průvodní kartičku,kde se odškrtávají všechna navštívená stanoviště.
Regina Razovová zaujala svým povídáním, nezapomněla pozvat všechny na příští Klevetění...
... a odpověděla i na všechny otázky.