(píše Vítek Herzina)
Když Eva Pešková společně s Kateřinou Fixovou 2. října 1990 zakládali Klub přátel divadla, neměla nejspíš tušení, že o něj bude pečovat až do dnešních dnů. Nejspíš si to ale ze srdce přála a to přání se jí už přes dvacet let plní, protože Klub přátel divadla stále existuje a stále má kolem 150 členů. A není nic jednoduššího, než se stát jedním z nich. Stačí Evu Peškovou navštívit v Oddělení pro styk s diváky a požádat ji o jednoduchý formulář, zaplatit padesátikorunový roční příspěvek a můžete se s radosti pokládat za oficiálního přítele divadla.
Od samého začátku se pro Klub pořádají nejrůznější kulturní akce. Z některých z nich se postupně stala tradice. V roce 1993 se poprvé konaly Divadelní Vánočky a jednoduché počty nám snadno řeknou, že od té doby uplynulo právě dvacet let. Dvacet let každoročního předvánočního setkání na jevišti mosteckého divadla (až na tři čtyři výjimky, kdy byly Vánočky v Divadle Rozmanitostí, nebo v tehdy fungujícím Divadélku Pod koulí v Repre), to je už pěkná řada Vánoček.
A protože jsme naše prosincové vydání magazínu chtěli alespoň trochu vánoční, dovolte nám chvilku si odpočinout od našeho seriálu, opusťme divadelní provoz a nechme se obklopit duchem Vánoc, který na naše jeviště vždy kolem desátého prosince Eva Pešková s přáteli divadla přináší.
Za ta léta měly Vánočky nejrůznější podobu. Milé povídání se zajímavými hosty, zábavný program s písničkami, koncert vánočních koled, pásmo skečů a scének.
Takřka dvě třetiny Vánoček (od roku 2000) jsou nerozlučně spjaty s Jiřím Krausem, který je nejen moderuje, ale téměř pokaždé buď spolupracuje na jejich vzniku, nebo je celé sám připravuje.
V prvních letech se přímo na jevišti pekly vánočky (odtud název celého pořadu). Později však nebyla už k zapůjčení přenosná trouba a tak se diváci museli spokojit jen s cukrovím, které všichni poctivě nosí na ochutnání.
Pokud přijdete bez cukroví, rozhodně nedostanete ochutnat od ostatních. Občas se smažil kapr, nebo řízky a pan Cee, provozovatel divadelního klubu, každý rok připraví pro hosty nefalšovaného Kubu.
K příjemnému posezení se také během celého večera popíjí grog nebo svařák. Pro děti a kojící matky je samozřejmě k dispozici i horký vánoční čaj. O kotlík se svařáčkem se tradičně už téměř deset let stará současný ředitel divadla Jiří Rumpík.
Vánočky bývají nejen vzájemným setkáním přátel divadla, ale také jejich setkáním s nějakou zajímavou osobností. Za těch dvacet let se jich vystřídala u divadelního stromečku celá řada. Vzpomeňme například paní Havelkovou, pana Satoranského, Svatopluka Schullera, Petra Hanzlíka, Kolju Peneva a mnoho dalších...
Pravidelně se také na Vánočkách hrají a zpívají koledy. Ale nejen ty. O příjemné chvilky se postarala už celá řádka hudebních hostů. Kapela Šrum-šrum, Míra Kuželka, František Krtička, Krušnohorská dudácká muzika, Stará sešlost… těžko je všechny vyjmenovat a na nikoho nezapomenout.
