Michal Pětík  (nar. 1985 v Roudnici nad Labem)

Už v dětství si zamiloval knihy a zatoužil být spisovatelem. Iniciační četbou mu v tomto směru byly Foglarova trilogie o Stínadlech a později dílo Grahama Greena (zejména romány Komedianti, Moc a sláva nebo Konec dobrodružství). Po gymnázium absolvoval studium na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze a později vystudoval divadelní dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Během studií v Brně uvedl několik svých textů (například monodrama Devon – fiktivní vzpomínky Dicka Francise, jednoaktovou hru [S]milování ad.). Pro Městské divadlo v Mostě adaptoval román Julese Verna Tajemný hrad v Karpatech a pro Divadlo rozmanitostí napsal původní pohádku Půjdem spolu do betléma aneb Františkův betlém (příběh na motivy prvního živého betléma inscenovaného Františkem z Assisi).  Je autorem scénáře a hudby k filmu Sen o psu (režie Tomáš Princ). Vytvořil hudbu k několika inscenacím. Před časem dokončil román Nad krajinou létá sup, píše povídky, pracuje na knize pro děti a připravuje seriál určený internetovému publiku.

FENOMÉN CHMELOVÝCH BRIGÁD

stručná historie

Jedním z charakteristických rysů v oblasti hospodářského a sociálního vývoje v ČSR po skončení druhé světové války je úbytek obyvatelstva a s tím úzce související nedostatek pracovních sil. Ten se projevoval negativně jak v průmyslu, tak v zemědělství. V zemědělství se vedle odsunu (německého obyvatelstva) a přirozeného úbytku venkovského obyvatelstva na potížích s nedostačujícím počtem pracovních sil také podílela strukturální přestavba rostlinné a živočišné výroby po roce 1948. Negativně se projevovaly útěky sedláků a rolníků před kolektivizací z půdy a vyhánění tzv. vesnických boháčů z jejich usedlostí a obcí. Důsledkem výše uvedených událostí byl nárůst neobdělávané nebo špatně obdělávané půdy. Úbytek pracovníků v průmyslu a zemědělství byl od počátků řešen hledáním pracovních rezerv, všeobecnou mobilizací obyvatelstva v duchu étosu budování nové republiky.

Sezónní práce, ať už se jednalo o sklizeň chmele, cukrové řepy, ovoce, brambor atd., vyžadovaly každoročně nasazení značného počtu pracovníků. Výpadek pracovních sil měl být nahrazen v rámci brigádnické výpomoci především přechodným zařazením dospělých, kteří buď nebyli v pracovním poměru, nebo byli zaměstnáni v méně důležitých oborech. Tento zdroj nicméně nemohl ani zdaleka pokrýt potřeby pěstitelů. Chybějící pracovníci tak byli nalézáni v řadách školské mládeže.

 Je pozoruhodné, že ministerstvo školství ve svých směrnicích již od poloviny 50. let zdůrazňovalo potřebu omezovat počty brigádníků z řad žáků a studentů, avšak navzdory tomu byla pomoc získávána tímto způsobem s oblibou využívána v mnohých sektorech zemědělství až do roku 1989.

Nedostatek pracovních sil v zemědělství byl v ČSSR palčivou hospodářskou otázkou i v 60. letech 20. století.

UČITELÉ A SVAZÁCI

Při organizaci okresních brigád měl na každých 300 – 500 pracovníků připadat jeden hlavní vedoucí vybraný z řad pedagogů a jeden organizátor za ČSM. Samotné pracovní kolektivy, které sestávaly z 30 – 35 žáků, vedl učitel určený ředitelem příslušné školy.

V polovině 50. let bylo učitelům zdůrazňováno, že ve spolupráci se svazáky mají své žáky vlastním příkladem motivovat ke kladnému poměru k fyzické práci a k co nejlepším pracovním výkonům, aby tak prokázali "svou lásku k vlasti." Pochopitelně byla též zdůrazněna úloha pedagogů během všestranného dozoru na chmelnicích i po pracovní době. Pedagogičtí pracovníci měli také dohlížet na správnou techniku česání chmele.

UBYTOVÁNÍ

Vysoké počty každoročně nasazených brigádníků vyvolávaly značné potíže také s jejich ubytováním. V řadě zemědělských závodů bylo nutné najít vhodné ubytování pro několik set pracovníků, v některých případech přesahovala čísla ubytovaných jeden tisíc, v extrémních případech mohlo být česáčů ještě více.

V obci Hořesedly na Rakovnicku kupříkladu počítali roku 1960 s příjezdem 2 200 školáků z městských obvodů Praha 4 a Praha 10. Vedle ubytoven, které často nedostačovaly, spali mladí lidé ve školních budovách a vůbec, kde se dalo.

(čerpáno z diplomové práce: VERNER, Jiří. Fenomén chmelových brigád v socialistickém Československu. Praha, 2014. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jan Rychlík DrSc.)