Divadelní kostým, to je vše, co herec na jeviště obléká od hlavy až k patě. Jeho hlavní část tráví svůj čas až do generálkového týdne zpravidla v krejčovně (o generálkovém týdnu i krejčovně bude určitě ještě řeč v některých dalších dílech našeho seriálu) a prvně se s ním v nějaké ucelené podobě herec setkává až při oblékané zkoušce (další událost, která si zaslouží samostatný článek). Od tě chvíle opouští tak říkajíc proces výroby a stěhuje se do péče garderoby. Tedy našich garderobek a jednoho garderobiéra. Ti jej ještě dovybaví vším potřebným, jako jsou především ponožky, pásky, šle a podobně. Na garderobu se také obrací výtvarník, když potřebuje sáhnout do kostýmního fundusu,  to potom garderoba zamíří do svých podzemních skladů a přinese, pokud je to k nalezení, co je potřeba.

Možná máte představu, že garderobiér(ka) je něco jako hercův osobní sluha přes šatstvo. Upřímně řečeno, někteří herci tu představu mají také. A garderoba má někdy ten dojem. Ale naštěstí je to jen zřídka a nezpůsobuje to snad žádnou vzájemnou nevraživost. Každý má v divadelním provozu svou důležitou úlohu a jak si řekneme dále, herci na svou garderobu spoléhají, mají ji rádi a garderoba jim oplácí stejně.

Když herec přichází před představením do šatny, jeho kostým tam již visí na ramínku. To je první úkol garderoby, vzít kostýmy pro dané představení ze skladu, zkontrolovat, jestli jim nic neschází, zkompletovat je s doplňky, které se skladují zvlášť, jako jsou především klobouky, boty, rukavice a podobně a potom vše pečlivě rozdělit do šaten tak, aby každý herec měl svůj kostým připravený. Samozřejmě, že leckdy dojde k omylům a zmatkům a to se pak chodbou nese naléhavé volání inspicientky, která svolává garderobu k postiženým hercům, kteří chaoticky pobíhají po chodbách podle toho, co jim schází, bosky nebo v trenýrkách. Myslím, že nejčastější věta, kterou garderoba slyší od herců, je: "Tohle není moje." Je to tak padesát na padesát, kdy mají pravdu a na ramínku jim omylem přistane sako kolegy o několik čísel nahoru nebo dolů od jejich konfekční velikosti, a kdy jen tak trochu zapomenou, co že to vlastně na jevišti mají na sobě.

Přípravou kostýmu ale povinnosti garderoby nekončí. Někdy je potřeba, aby se herci pomohlo s oblékáním. Není to vždy, ale občas si člověk zkrátka s tím zipem na zádech neporadí, nebo je to takřka nadlidský výkon zavázat si boty, když máte na sobě tu výtvarníkovu bláznivou kreaci, která jako by vypadla z pološíleného snu Salvatora Dalí. V tu chvíli přichází záchranná pomocná ruka garderobiérova, která pozapíná s péčí všechny nedostupné háčky, zipy a patenty a i tu tkaničku ochotně zaváže. Stejně tak po skončení představení pomůže všechno zase rozepnout a rozvázat.

Někdy je také potřeba kostým nenachystat do šatny, ale do míst, kde se do něj herec převléká během hry. Vůbec převleky z jednoho kostýmu do druhého, případně výměna jeho částí,  to je běžné a děje se to prakticky v každé inscenaci. Zde je určujícím faktorem vždy čas. Pokud máte na převlek jen pár desítek vteřin, případně je času více, ale musíte změnit kompletní ošacení, jedná se o takzvaný rychlopřevlek. To je stresující pro všechny zúčastněné a klíčovým pravidlem je zachovat klid a správné pořadí. Zpočátku se herec vypotácí na jeviště takřka polonahý, jednu botu ztratí cestou, zakopává o kalhoty napůl žerdi a hlasitě si stěžuje, že tohle nejde stihnout, ale po pár zkouškách už všechno běží jako na drátkách, nastavuje tu správnou nohu pro nohavici a zároveň tu správnou ruku pro rukáv, garderoba poskakuje kolem a když si kolegové na jevišti přidají pár replik, dokáže se převléct v rekordním čase prakticky z čehokoli do čehokoli. Zákulisí v tu chvíli vypadá jak depo formule jedna, kdy se vyměňují pneumatiky. Takových opravdu rychlých převleků však naštěstí nebývá mnoho a většinou se vše dobře zvládne jen s lehkou asistencí.

Když představení skončí a herci jdou domů, nekončí zdaleka práce garderoby. Musí opět obejít šatny a zvládnout všechny úkony jako na začátku, ovšem v opačném pořadí. Nechají si od herců nahlásit všechny utržené knoflíky a vášnivým herectvím rozpárané svršky, které si vyžadují opravu pro další reprízu. Posbírají části kostýmů, rozeseté po jevišti, po chodbách i šatnách, všechno dají dohromady a do pořádku a uloží zase zpátky do skladu, kde budou čekat až na ně zase přijde řada. Potom se pustí do praní ponožek, propocených triček a košil, které je také potřeba důkladně vyžehlit. Garderoba zkrátka po představení zpravidla odchází poslední.