Michael Vykus

• 20 let
• střelec
• herec a snad i fotograf
• miluje ženy a hamburgery
• nesnáší játra a přeplněné metro
• poslouchá rock and roll

Hana Marie Maroušková

• 26 let
• býk
• herečka
• miluje praní a svíčkovou
• nesnáší chuchvalce prachu
• vyrábí vlastní šperky, cituje hlášky z Přátel a překypuje sebeironií

Děcka, jak jste se z Prahy dostali do Mostu?

HMM: Busem v 7:35 z Dejvic.
MV: Měl jsem šoféra a kocovinu. (smích)
HMM: Po absolvování DAMU jsem zůstala v Praze na volné noze, to mě moc nebavilo a tak jsem se ptala Pavlíka Ondrucha, jestli neví, kde potřebují herečky. Řekl mi o divadle v Mostě, kde už několikrát režíroval (Tenor na roztrhání, Kačenko, pusu!), chválil kolektiv a tak jsem zavolala panu řediteli Rumpíkovi, o pár měsíců později mě pozval na konkurz a bylo…
MV: Na doporučení mé pedagožky Evy Režnarové jsem byl pozván na konkurz. Ten jsem zřejmě vyhrál a jsem za to rád. Práci jsem chtěl a potřeboval. Dříve jsem spolupracoval s Vinohradským divadlem, kde jsem se objevoval v menších rolích, ale když se změnilo vedení, pochopil jsem, že už více příležitostí zřejmě nedostanu a tak jsem se rozhodl hledat práci jinde.

No a jak se Vám tu líbí? Mostecké divadlo je "velký jako kráva", vlastně se pyšní největším jevištěm v Čechách. Jak se Vám tu hraje? Už jste se ztratili?

HMM: Týden mi trvalo, než jsem pochopila princip tří výtahů. Během toho týdne jsem dvakrát přijela špatným výtahem a místo na zkušebnu jsem dojela ke kanceláři ředitele. Ale jsem ráda, že můžu hrát na takovém jevišti. Mám ráda velké scény a zde můžu konečně uplatnit svůj hlasový projev (smích). Párkrát se mi v rozhlase stalo, že mi zvukař musel posunout mikrofon dál od pusy, abych jim ho nerozbila.
MV: Zatím jsem měl jen zkušenost se zmíněným Vinohradským divadlem a s naším studentským divadlem Na Rejdišti, které je opravdu o dost menší. Ze začátku jsem se dost bál, ale čím častěji zde hraju a zkouším, tím více si věřím.

Společně jste se objevili ve velmi úspěšné komedii Dokonalá svatba, kterou režíroval Milan Schejbal. Jak se Vám spolu zkoušelo a jak vám to jde na jevišti?

HMM: Na první zkoušce jsme se hned svlíkli a vlezli spolu do postele. (smích) Takže jsme se po tomto prvotním šoku už aspoň nemuseli stydět. Celkově jsme si zkoušení se Schejbičem, tak se mu prej říká (smích), užívali. To je snad vidět i při představení.
MV: Naštěstí jsem si scénář přečetl už doma, takže jsem se na první čtené zkoušce lépe orientoval v ději. Ale někteří moji kolegové hru vůbec nepochopili.
HMM: Koho myslíš? (smích)

MV: (smích) Na první čtené zkoušce samotný text nedával smysl, protože v této hře je důležitá mizanscéna, jelikož se tam pořád někdo vydává za někoho jiného a diváci vědí vždy víc, než samotní herci na jevišti.
HMM: Takže kromě toho, že jsem nejdřív vůbec netušila, o čem hra je, bylo dost těžké se naučit text. Protože jednotlivé věty si jsou dost podobné a v konverzaci musí být rychle řečeny, aby správně gradovala situace a nezbořil se pracně vystavěný vtip.
MV: Jo, bylo drsný se naučit text za tak krátkou dobu a k tomu ještě pořád pendlovat mezi Prahou a Mostem. Protože jsem pořád studentem a měl jsem ve školním představení (Baron ve větvích) hlavní roli.

Michaeli, je ti dvacet let, ve Svatbě ovšem hraješ muže, který se žení. Tvoji snoubenku hraje Veronika Valešová a tvou milenku Hana Marie. Jak se se staršími děvčaty na jevišti cítíš?

MV: S Hankou i Veronikou se mi hraje dobře. Jen jsem si musel zvykat na jiné herečky, než na holky, se kterými se už roky znám z konzervatoře a do této doby jsem se potkával na jevišti jen s nimi. Ale díky příjemné atmosféře probíhalo zkoušení bez problémů.

Krom toho, že jste nazkoušeli několik titulů, jste oba pár inscenací přezkoušeli. Hana Marie za těhotnou Karolínu Herzinovou a Michael za Lukáše Rouse, který odešel do Divadla Na Fidlovačce. Jaký je podle vás rozdíl mezi tím roli vytvořit od začátku a  přezkoušet ji během pár zkoušek za někoho jiného.

MV: Velký. Je prostě něco jiného nastudovat, jak to hraje někdo jiný a dodržet jaksi jeho danou formu a něco jiného je probrat hru a postavu naskrz, zabývat se tím měsíc, objevovat nové věci, atd. Přezkoušel jsem za Lukáše Noc na Karlštejně. Není to muzikálově moc náročná role, vlastně tam nemám žádnou sólovou písničku, jen duety a není tam ani žádné náročné taneční číslo. S přezkušováním mi hodně pomáhala Karolína, se kterou jsem se scházel a zkoušeli jsme jednotlivá čísla a společné dialogy. Věděl jsem, že Karolína bude se mnou na jevišti a tak jsem se nemusel ničeho bát. Horší bylo, když už díky pokročilému těhotenství Karča hrát nemohla a přišla místo ní Lucka Končoková. Sice zpívá, tančí i hraje velmi dobře, ale já věděl, že kdyby se něco na jevišti stalo, tak já jí nezachráním, tak jako mě na jevišti zachraňovala Karolína, protože jsem to zatím tolikrát nehrál. Ale nakonec jsme to společně zvládli a myslím, že nás to oba baví.

HM: Já jsem se jen modlila, ať nepřezkušuju komedii Bez roucha, viděla jsem ji v jiném divadle, znám i film a vím, že je to strašně těžké. Děje se tam najednou hodně věcí, protože je to náhled do zkoušení inscenace – divadlo na divadle. Na ostatní přezkušování jsem se ale moc těšila, protože jak Přelet nad kukaččím hnízdem, tak Pes baskervilský, jsou moc dobře udělané věci. No a potom O Šípkové Růžence! Konečně jsem si zahrála princeznu. Karolína mi taky moc pomohla, na všech mých "premiérách" v převzatých inscenacích byla se mnou a hlídala, abych na nic nezapomněla.

Oba Vás teď čeká společné zkoušení nového muzikálu Hvězdy na vrbě, který bude k vidění již ke konci prosince. Můžete prozradit, na co se můžou naši diváci těšit, koho budete hrát a jestli se vůbec na zkoušení takového kusu těšíte.

HMM: Zatím se k nám jen doneslo, že budeme hrát spolužáky v maturitním ročníku. Musím se přiznat, že jsem "Hvězdy" neviděla ani v HaDivadle, ani v Divadle Na Fidlovačce. Ale co vím, tak bude nabitý těmi nejznámějšími českými i anglickými hudebními hity. Samotný příběh mi zatím není moc znám, protože režisér Pavel Ondruch jej stále ještě upravuje. Každopádně se moc těším, bude to můj první muzikál.
MV: Já o tom muzikálu vlastně nic moc nevím, jen to, že moje role se jmenuje Mirek. Ale na zkoušení se taky moc těším.

Pojďme ještě na chvilku zabrousit k filmu. Každého herce určitě láká kamera a filmové herectví. Máte s kamerou nějaké zkušenosti, mohou Vás naši diváci vidět i na obrazovkách?

MV: Zatím jsem točil jen se studenty filmových škol, pár krátkých filmů. Ale jeden z nich, Neplavci, se stal studentským filmem roku 2011. Objevil jsem se v malé epizodní roličce v seriálu Zdivočilá země. Nedávno jsem točil film se Zdeňkem Jiráským Deník Agáty Schindllerové kde jsem hrál jednoho z partičky muzikantů. Také jsem se zúčastnil 48 Hour Film Project se svými spolužáky z konzervatoře. Je to velmi zajímavý projekt, pro mladé filmaře a amatéry, který je založen na tom, že tvůrci musí během pouhých 48 hodin natočit film. Dostanete indicie, které musíte do filmu zakomponovat (rekvizitu, postavu, větu z dialogu, žánr, postavu). Dělali jsme si všechno sami, točilo se na můj foťák, kostýmy a rekvizity jsme si půjčili ze školy. Celou dobu natáčení jsme se vůbec nedostali do postele, takže jsme jen občas někde vytuhli v dost nepřirozené poloze. Ale neskutečně nás to bavilo a myslím, že jsme s výsledkem spokojení. Ve filmu se objevil i Lukáš Rous se svou ženou a dcerkou. Tak jestli máte zájem, tady je odkaz, kde se můžete na film The Jan podívat: (film The Jan na youtube)
HMM: Naposledy jsem natáčela Hořící keř s Agnieszkou Holland, což byla super zkušenost s ohromnou produkcí. Předtím jsem natočila semtam nějakou reklamu a film s famákama nebo filmařema z písecké filmové školy. Pak také ráda vzpomínám na svou úplně první roli v televizi a to bylo s režisérem Jaroslavem Soukupem. Hrála jsem mentálně zaostalou holku, kterou znásilní.

A když divadlo film a vůbec celé umění opustíme, co rádi děláte ve svém volném čase?

MV: Asi před rokem jsem začal fotit, jedno léto jsem se dost nudil, neměl jsem nic na práci a tak jsem popadl foťák a začal jsem se tomu věnovat. Zatím fotím jen pro sebe, pro radost a fotím všechno, co mě napadne. Nemůžu říct, že bych se zaměřoval jen na jeden druh fotografií.

HMM: Tak já toho volného času moc nemám, protože pendluju mezi Mostem a Prahou, kde ještě hostuju v pár divadlech. Ráda chodím na konkurzy, takže když se to sejde s tím, že jsem v Praze a pozvou mě, tak jdu. No a jinak ráda žehlím a peru. Jsem si vědoma toho, že jsem v tom trochu divná, ale učím se radovat z maličkostí a k tomu mi stačí nažehlený puky na tričku. Taky se snažím cvičit. Od doby, co jsem absolvovala DAMU, neumím v sobě najít tu rutinu, kdy jsme každý den chodili od osmi ráno na trénink. Než začnu zkoušet muzikál, chci na sobě v tomhle směru trochu zapracovat. Když je venku ošklivě, nezkouším a nemám nic jiného na práci, vyrábím šperky pro sebe nebo pro své kamarádky. Ale kdybych měla hodně volného času, tak se rozhodně naučím vařit!

No paráda, tak vám moc děkuju za rozhovor, to kafe je na účet divadla (smích) a přeju vám, ať si Most zamilujete, ať si diváci zamilují vás a  ať vás čekají jen samé krásné a velké role.