Pomalu ti končí tvoje první sezóna v mosteckém divadle. Jak bys ji zhodnotil?

To je spíš otázka na někoho jiného, ne? Zhodnotit moji práci by asi měli ostatní.

Tak já jsem úplně nemyslel, že bys řekl: Byl jsem výborný ve všech rolích. Spíš jaké jsou tvoje dojmy a tak...

Co se týče kolektivu, je to tady moc fajn. Co se týče rolí, dostal jsem krásné příležitosti a moc jsem si to užil. Snad jen, že by se mohlo hrát víc.

Hraje se málo?

Přijde mi, že ano. A když už se hraje hodně, tak je to v generálkovém týdnu. :-)

Takže sezóna byla pěkná. Zůstaneš tu s námi i tu příští?

Ten rok tady byl hrozně příjemný, takže moje odpověď je ano, rád bych. Ačkoli doufám, že občas stihnu i nějaké projekty v Praze. Mám pár nabídek, které bych nerad odmítnul, takže bych si to přál pokud možno nějak skloubit.

Stihnul jsi tu nazkoušet už pár opravdu pěkných rolí. Co Jiří v Saturninovi?

No když on je to takový ťunťa, který nikdy nic neudělá sám a všechno za něj musí zařizovat někdo jiný. Po pravdě, já bych si radši zahrál nějakou aktivnější postavu.

Třeba Saturnina?

No, třeba. Tedy ne přímo jeho, ale nějaký takový typ.

Knihu jsi četl?

Stáhnul jsem si ji, ale tím to skončilo. Jsem možná trochu poznamenaný filmem, ten se mi celkem vryl do paměti, ale jinak se cítím svobodný a snažím se to dělat po svém.

Říkal jsi, že pro divadlo ses rozhodl vlastně náhodou. Co to tedy bylo za (pro nás) šťastnou náhodu?

Chodil jsem do dramatických kroužků a tak podobně, ale nikdy jsem úplně neuvažoval o tom, že bych divadlo hrál profesionálně. Když jsem se rozhodoval, kam se vydat po gymnáziu, kromě psychologie, policejní akademie nebo historie jsem si říkal, že bych zkusil i DAMU. S tím, že za pokus nic nedám a že je pro mě cenná třeba jen ta zkušenost, postavit se před porotu a něco ukázat. Ale ono to vyšlo, přijali mě, a tak jsem se rozhodl jít do toho.

Z DAMU jsi přišel rovnou k nám. Nebyl to moc velký šok, ten přechod z akademické půdy do oblastního divadla?

Pro mě byl celkem šok divadelní provoz, například nápovědu nebo inspici jsme na škole vůbec nezažili, tam si studenti dělají všechno sami. A taky tempo zkoušení. My jsme byli zvyklí připravovat klauzury celý semestr, což je skoro půl roku, tady je ten proces hrozně krátký a člověk musí pracovat na roli mnohem intenzivněji, aby to všechno do premiéry stihnul. A samozřejmě taky šok z prostoru - jeviště je tady jak fotbalové hřiště. Nikdy před tím jsem v Mostě nebyl, poprvé jsem přijel loni v červnu podepsat smlouvu a shodou okolností jsem tady jako první představení viděl představení Přelet nad kukaččím hnízdem. To se mi moc líbilo, říkal jsem si, že je to super, že tady chci hrát.

Jak se ti zkoušelo s Martinem Vokounem?

To bylo moc příjemné zkoušení. Bylo dost intenzivní, vytvořili jsme si hezký přátelský vztah, roli jsme často řešili i po zkoušce... U piva... Takže prima.

Co bys chtěl tady hrát?

Asi nějaké coolness. MacDonagha například. To tady podle mě v repertoáru chybí. Nějaká černá komedie, něco trochu drsnějšího. Divadlo pro mladé lidi, aby bylo trochu pobuřující.

To má podle tebe divadlo dělat? Šokovat diváky?

Hlavně by je nemělo nechávat chladnými. Zábavová funkce je samozřejmě příjemná, ale nemělo by to u ní zůstat. Odcházet z divadla s úsměvem na rtech je sice fajn, ale podle mě je silnější, když donutíme diváka nad něčím se zamyslet. Měli bychom jim rozšiřovat obzory, ukazovat jim jiný pohled na svět, a třeba i šokovat. To by mě bavilo.

Chtěl bys sluhu?

Jasně, že bych chtěl sluhu.

Saturnina?

To by chtěl každý, ne? Je to bombarďák, který zařídí všechno a ještě dřív, než to vůbec člověk chce.

A co by zařídil pro tebe?

Angažmá v Národním divadle, přestěhoval by mě do lepšího bytu, zařídil by mi ho... A hlavně sex, drogy, rock'n'roll !!!