Myslíme jenom na to... Na co...? Na divadlo! Aby bylo plné, aby diváky bavilo, aby bylo plné energie...

No a snad se to povedlo. Starci na chmelu - do divadla vtrhlo mládí. Je to zvláštní, ale po mnoha letech jsem si připadal starý. Byl jsem skoro nejstarší v celém obsazení. Jak je to možné, když si pořád myslím, že mi je dvacet pět? Léta běží, vážení a ti, co hrají brigádníky, jsou minimálně o generaci mladší. Začal jsem se cítit jako stařec. Stařec na chmelu, protože většina z nich nebyla plnoletá, takže chmelového nápoje jsem mohl užívat jenom já.

Když jsem přišel navštívit pařící "brigádníky" vzpomněl jsem si na své divadelní začátky. Vše bylo jako tenkrát, když jsem byl mladý. Všichni se radovali, jedli, zvraceli, milovali se a pili až do rána, zase zvraceli a tak pořád dokola. Jó, to je mládí. A proto radujme se, jako bychom byli mladí. Vždyť život utíká tak rychle.

Kolikátý je to muzikál v Mostě? Kolik se vystřídalo herců a externistů v tolika inscenacích, jež plnily divadlo? Šumař na střeše, Zorba, Šakalí léta, My fair lady, Donaha, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, Cabaret... Bylo jich mnoho a mnoho jich určitě ještě bude... Zkrátka je jisté, že tento žánr má v Mostě svého diváka a je dobré ho hrát.

Nepřipadejme si jako starci, vždyť kolem nás je tolik mládí. A tak, ať se mládí vydovádí a my z toho máme užitek. Děkuji, že jste přečetli tento zmatený článek až do konce a přeji mnoho dobrého při sledování Starců na chmelu. Ať už jste mladí nebo staří. Ať máte raději víno než pivo. Ať už jste abstinenti anebo alkoholici.

Všechny vás zdraví Jiří Kraus, Předseda JZD.

P.S. - Děkuji kolegyni A.Traganové, že nejsem v obsazení nejstarší.