Epos Odysseia pochází z 8 nebo 9. st. př. n. l.; ve druhé pol. 6. st. př. n. l. byla definitivně ustálena.

O Homérovi víme vlastně jen to, že nějaký Homér existoval; nevíme ovšem kdy a kde žil, ani jak a kde zemřel. Vlastně máme pochybnosti, zdali je vůbec autorem obou eposů (nebo alespoň jednoho z nich). Ať už je autorem Iliady a Odysseie kdokoliv, jedná se o nadčasová díla; Robert Graves například tvrdí, že Odysseia je dokonce „víc“ než epos, je to první řecký (evropský) román.

ODYSSEUS

Jeho jméno znamená rozzlobený a dává představu člověka s rudou tváří; kdo ví, zdali jeho rusé vlasy mají nějaký mýtický význam, při narození však byl pojmenován vzteklý a ryšavé vlasy bývají spojovány s popudlivostí. Ačkoliv byl vznešeného původu, nikdy žádné zemi nevládl – Ithaku a přilehlé ostrovy vyženil sňatkem s Pénelopou.

Vedle Hérakla a Thésea (a možná Íkara) patří mezi nejznámější řecké hrdiny. Proslul odvahou a chytrostí a také velkým utrpením při návratu z trójské války. "Odysea" je dodnes pojmenování pro strastiplnou a dlouhou cestu. Oživil ho Homér, ale jako hrdina se objevil i v jiných dílech římských i novověkých umělců - v římské antické literatuře se nejedná o vysloveně kladného hrdinu (vystupuje tu pod latinským jménem Ulixes), jako je tomu u Řeků, naopak Římané, kteří sami sebe považovali za potomky Trójanů, Odyssea vykreslují jako "záporáka".

VINA A TREST

Nabízí se otázka, proč Odysseus musel při svém návratu domů tolik trpět, čím se zprotivil bohům či osudu? Ptáme se, zdali utrpení je zkouška, anebo trest. Na vině je, zdá se, Odysseova pýcha, řecky hybris. Odysseovu cestu tak lze chápat či vykládat jako příběh (drama) sebepoznání. Jeho putování bývá chápáno také jako podobenství života, jenž odolává smrti. Všechna jeho zastavení jsou metaforou (variantou) smrti: země lotosu, Kyklopova jeskyně, ostrov Kirké, podsvětí, země Sirén, ostrov Kalypsó, Skylla i Charybda, mořské hlubiny... To vše jsou metafory smrti, jíž Odysseus lstivě uniká.

CESTA

Svět řecké mytologie dobře známe. Na Olympu sídlili bohové, víme, kde stála Trója, kde vládl Agamemnón, tušíme, kde leží Kolchida, kam se Iáson vydal se svými Argonauty pro zlaté rouno. Všelijaké dohady se však vedou o tom, kde se nacházela místa, jež Odysseus na svých cestách navštívil. Po sedmi letech, které strávil na ostrově Ógygia jako zajatec nymfy Kalypsó, přistál Odysseus u ostrova Fajáků - tím je snad dnešní Korfu. Zde vypráví králi Alkinoovi všechna svá předchozí dobrodružství. O vylodění u Lotofágů (snad na lybijském pobřeží), o příhodě s Polyfémem, žijícím pravděpodobně na Sicílii, o zastávce na Aiolově ostrově, o přistání v zemi Laistrýgonů, nestvůrných kanibalů sídlících na pobřeží Kampánie, o příjezdu na ostrov kouzelnice Kirké na Monte Circeo v Latiu, o přijetí do země Kimmeriů a návštěvě zásvětí, o plavbě poblíž ostrova Sirén v Neapolském zálivu a poté mezi Skyllou a Charybdou (Messinskou úžinou), o Thrýnakii, kde se pásla Héliova stáda, o tom, jak se po strašném ztroskotání zachránil na Ógygii na marockém pobřeží a konečně o přistání na ostrově Fajáků a následném návratu na Ithaku.

Existuje přibližně osmdesát teorií o Odysseově plavbě. Snahy o rekonstrukci Odysseových cest pokračují dodnes, podle některých Odysseus doplul do Skotska (a víno z ostrova Kirké je skotská whisky), sinolog Hubert Daunicht zdůraznil analogie mezi Odysseiou a některými čínskými vyprávěními a Odysseovu cestu vedl až do Číny, Japonska a Koreje. Ať tak, či onak, Odysseia je překrásná báje a každý pokus zopakovat ji na moderní mapě vždy vede ke vzniku nové báje.

Oldřich Veselý

autor hudby muzikálu Odysseia