2019 / 5

DIVADELNÍ MOSTY

internetový magazín Městského divadla v Mostě

Martin Vokoun

Po vy­stu­do­vá­ní na praž­ské DAMU pů­so­bil téměř 5 let jako kme­no­vý re­ži­sér Di­va­dla J. K. Tyla v Plzni. Poté se vydal na "vol­nou nohu" a spo­lu­pra­co­val s mnoha praž­ský­mi i mi­mo­praž­ský­mi scé­na­mi (např. Di­va­dlo A. Dvo­řá­ka v Pří­bra­mi, Di­va­dlo Na Fi­dlo­vač­ce v Praze, Měst­ské di­va­dlo v Mostě nebo Ko­mor­ní či­no­hra v Praze)
Kromě di­va­del­ní režie se vě­nu­je pe­da­go­gic­ké čin­nos­ti na Vyšší od­bor­né škole he­rec­ké v Praze a za­se­dá v od­bor­ných po­ro­tách na ama­tér­ských di­va­del­ních fes­ti­va­lech. Je za­klá­da­jí­cím čle­nem sou­bo­ru 3D com­pa­ny, kde fun­gu­je v po­zi­ci re­ži­sé­ra a umě­lec­ké­ho ve­dou­cí­ho.
V Měst­ském di­va­dle v Mostě re­ží­ro­val in­sce­na­ce Ta­jem­ný hrad v Kar­pa­tech a Sa­tur­nin.
 
Název 3 ženy může tro­chu mást - je in­sce­na­ce ur­če­na pouze ženám, nebo na­o­pak právě mužům, kteří chtě­jí na­hléd­nout do žen­ské duše?
3 ženy není vy­slo­ve­ně žen­ská ko­me­die, naším cílem je roz­hod­ně širší pu­b­li­kum. Ženy se zde jistě budou po­zná­vat, pro­to­že ten zá­klad­ní vztah matka-dcera je vždy a všude, nicmé­ně si mys­lím, že je to pří­jem­né i pro muže, pro­to­že ti mohou na­hléd­nout do žen­ské duše – mohou na­pří­klad lec­cos po­cho­pit, lec­če­mu se za­smát. Roz­hod­ně 3 ženy nejsou úz­ko­pro­fi­lo­vé. Katy Brand na­psa­la text dosti se­be­kri­tic­ky, není to jen osla­va žen­ství.
In­sce­na­ci uvá­dí­me v české pre­mi­é­ře, je tato sku­teč­nost pro re­ži­sé­ra jis­tým způ­so­bem za­va­zu­jí­cí? Nebo na­o­pak?
Pře­kla­du se ujal přímo pro mos­tec­ké di­va­dlo Pavel Do­mi­nik a ano v jis­tém smys­lu to asi tro­chu za­va­zu­jí­cí je, uvést něco po­pr­vé na čes­kém je­viš­ti, pro­to­že to již na­vždy bude za­psá­no v his­to­rii jako první uve­de­ní, na dru­hou stra­nu je do­ce­la milé, že zde není srov­ná­ní a člo­věk má vol­nou ruku a čis­tou hlavu o tom, jak text pře­ve­de na je­viš­tě.
Jaké to je zkou­šet ko­me­dii pro tři he­reč­ky a se třemi he­reč­ka­mi? Nebál jste se jich?
Ani ne. O mně se tra­du­je, že jsem tzv. „žen­ský re­ži­sér“, již mám za sebou ně­ko­lik po­dob­ných ti­tu­lů a práce se že­na­mi mne, na roz­díl od ji­ných re­ži­sé­rů, baví. Zkou­še­ní 3 žen bylo ve­li­ce pří­jem­né a milé. Dů­le­ži­té je, aby na sebe he­reč­ky sly­še­ly a aby spolu byly rády, což se v tomto pří­pa­dě stalo.
(připravil Michal Pětík)