Narodil se 29. 4. 1967 v herecké rodině. Vystudoval český jazyk, literaturu a historii na Pedagogické fakultě v Ostravě (1990) a dramaturgii činoherního divadla na DAMU (1999). Již během studia pracoval jako dramaturg v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a v roce 1994 se stal jedním ze spoluzakladatelů Divadelního sdružení CD 94. Na práci sdružení se podílel nejen jako dramaturg, ale též jako dramatik: Cesta kolem světa (1994), V zajetí filmu (spolu s P. Svojtkou, 1997), Tři mušketýři (spolu s D. Hrbkem, 1998), Narozen 28. října (spolu s D. Hrbkem a P. Svojtkou, 1999), Kar (spolu s D. Hrbkem, 1999).

Inscenace jeho textů mohli spatřit diváci v mnoha zemích Evropy (Francie, Španělsko, Německo, Anglie, Slovensko, Dánsko, Švýcarsko, Itálie, Irsko). V roce 1996 se zúčastnil prestižní letní divadelní školy v londýnském Royal Court Theatre. V letech 1997−2002 pracoval jako dramaturg v České televizi, kde mj. připravoval pořad Úsměvy a rozsáhlý dokumentární cyklus o historii rozvědky Československo ve zvláštních službách. V letech 2002—2006 byl dramaturgem Středočeského divadla Kladno, pro které napsal hry České vánoce, Bedřich Smetana: The Greatest Hits a Hvězdné nebe nad Barrandovem.

S Petrem Svojtkou, svým dlouholetým spolupracovníkem, zrealizovali první čtyři ročníky Malých kladenských Dionýsií. Ve spolupráci pokračují i v Městských divadlech pražských, kde od roku 2006 působí jako dramaturg.

(zdroj: Městská divadla pražská)

SUE TOWNSENDOVÁ

Narodila se 2. dubna 1946 v Leicesteru jako nejstarší z pěti dětí v rodině poštovního doručovatele. Dětství a mládí neměla jednoduché. Nedokončila střední školu a pracovala jako tovární dělnice, v osmnácti letech se provdala a měla tři děti, ale po pěti letech ji muž opustil (v tomto směru její osud hodně připomíná životní pouť J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera). Později pracovala jako instruktorka kanoistiky a v práci se seznámila se svým druhým manželem, s nímž má dceru.

Do té doby psala do šuplíku, představa, že by její literární pokusy někdo četl, jí prý byla nepříjemná. Změna přišla koncem sedmdesátých let, kdy začala psát hry pro leicesterské divadlo Phoenix. Tehdy se v její hlavě zrodil nápad napsat knihu, ve které by nahlédla současný svět očima pubertálního kluka a tak vznik Tajný deník Adriana Molea.

Kniha zaznamenala nečekaný úspěch a nasměrovala svou autorku definitivně na spisovatelskou dráhu. V dalších letech napsala Sue Townsendová více než dvacet knih a díky svým literárním úspěchům se stala celebritou nejen ve své rodné Británii. Stala se uznávanou autorkou a získala řadu literárních ocenění.

Bohužel, její zdravotní stav jí nedovolil naplno si svou slávu užívat. Již v mládí prodělala tuberkulózu, ve třiceti ji stihl infarkt. Později trpěla artritidou a silným diabetem, v jehož důsledku roce 2001 oslepla (všechna svá díla vzniklá po tomto roce již nepsala, ale diktovala). V roce 2009 prodělala transplantaci ledviny. Zemřela relativně mladá 10. dubna 2014 ve věku osmašedesáti let.

Kniha se dočkala řady dramatizací a v České republice se na divadelních jevištích objevila dosud čtyřikrát. Poprvé to bylo v roce 1995 v pražském Divadle Rokoko, v roce 2006 v královehradeckém Divadle Drak a ve Středočeském divadle Kladno a naposledy to bylo v roce 2009 v ostravském Divadle loutek.

Tajný deník Adriana Krtka, 1995, Městská divadla pražská Praha, foto: David Schovánek

Po roce 2010 vydala autorka embargo na veškerá divadelní uvádění, důvod byl v tom, že se v Británii připravoval muzikál, na kterém se sama Sue Townsendová podílela. Vloni však byl tento zákaz zrušen a tak se Adrian Mole může znovu vrátit na česká jeviště a poprvé se tak stane právě v mosteckém divadle.

Pro inscenaci jsme zvolili adaptaci z pera Miroslava Hanuše, který ji jako režisér uvedl v Kladně. Jedná se o dramatizaci velmi zdařilou, nesoucí se v literárním duchu předlohy a povýšenou o řadu dobových hitů sedmdesátých a osmdesátých let, které jsou originálně otextované a významnou měrou tak dotvářejí žánrovou stylizaci inscenace.

Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a 3/4, 2006, Středočeské divadlo Kladno

TAJNÝ DENÍK ADRIANA MOLEA

Román Tajný deník Adriana Molea poprvé vyšel v roce 1982 a od té doby se dočkal řady nových vydání i pokračování. Do češtiny byl poprvé přeložen v roce 1988. Kniha je pojata jako fiktivní zápisky třináctiletého chlapce, který se rozhodne stát intelektuálem; se směsí naivity a sarkasmu komentuje poměry ve škole, rozchod rodičů i svoji první lásku, ale také úspornou politiku premiérky Margarete Thatcherové, falklandskou válku nebo sňatek prince Charlese a Diany Spencerové. Román se nese v duchu tradičního anglického humoru, ale najdeme zde i hlubší sociálně kritické podtóny. Kniha se záhy stala bestsellerem, byla přeložena do více než třiceti jazyků, vznikl podle ní televizní seriál i muzikál.

POKRAČOVÁNÍ

Po fenomenálním úspěchu prvního dílu napsala Sue Towsendová řadu pokračování, kde provází svého hrdinu až do věku 39 let. Knihy vyšly v tomto pořadí: Hořké zrání Adriana Molea (1984), Pravdivá zpověď Adriana Molea (1989), Adrian Mole - Léta v divočině (1993), Adrian Mole - Léta u kapučína (1999), Adrian Mole a zbraně hromadného ničení (2004), Ztracené deníky Adriana Molea (1999 – 2001+ 2008) a Adrian Mole - léta prostoty (2009). Osudy hlavního hrdiny jsou velmi pestré. Adrian utíká z domova, neúspěšně bombarduje nakladatele svými literárními pokusy, na dovolené v Moskvě se stane nedobrovolným účastníkem státního převratu, vychovává dva nemanželské syny a stane se televizní celebritou jako komicky nešikovný šéfkuchař. Zároveň stále glosuje aktuální politiku i popkulturu. Stihne také zabřednout do dluhů a musí opustit svůj loft a usadit se v bývalém prasečáku. Mimo jiné svede také boj s rakovinou. Autorka měla v úmyslu v příbězích svého hrdiny pokračovat, její předčasná smrt v roce 2014 však osudy Adriana Molea definitivně ukončila.

DALŠÍ KNIHY

Deníky Adriana Molea však nebyly jedinou literární aktivitou Sue Townsendové. Kromě nich napsala hned několik románů, ve kterých s nadhledem a notnou dávkou sarkasmu kritizovala sociální poměry v britské společnosti. Ve středu jejího zájmu často stojí postavení žen. Z těchto knih můžeme jmenovat například tyto tituly: Coventry na útěku (příběh ženy, která se skrývá před spravedlností poté, co neúmyslně zabila násilnického souseda a během svého exodu pozná život smetánky, ale i bezdomovců), Královna a já (satirický obraz britské královské rodiny, která se po zrušení monarchie musí začít starat sama o sebe), Inkognito (kniha o tom, jak se britský ministerský předseda v převleku za ženu vydává poznat, jak se žije prostému lidu), Pravdivá zpověď ženy ve středních letech (sbírka originálních fejetonů), či Královna Camilla (volné pokračování úspěšné knihy Královna a já). Náměty jsou geniální svou jednoduchostí a nejedna z těchto knih vyvolala velké diskuse napříč britskou společností.

NAHORU