- ePrivacy ?
- Google Analytics ?
Novou posilou Městského divadla v Mostě je od ledna Zdeněk Janál.
Dramaturg Zdeněk Janál se narodil v roce 1985 v Prostějově. Po gymnaziálních studiích zamířil na pražskou DAMU, kde vystudoval obor režie-dramaturgie a následně dramaturgie činoherního divadla (v ročníku režiséra Milana Schejbala a dramaturgyně Zuzany Sílové). Absolvoval dramaturgií inscenace Molièrova Tartuffa a Vančurovy Markéty Lazarové. Tato dramatizace, kterou připravil společně s režisérem Pavlem Ondruchem, byla uváděna pod názvem Markéta, dcera Lazarova a obdržela cenu za nejlepší inscenaci festivalu Zlomvaz 2010. Magisterskou práci na téma Dílo Vladislava Vančury jako problém dramaturgický na příkladu Markéty Lazarové obhájil v roce 2013, přičemž získal Cenu děkanky DAMU 2013. Na DAMU studoval také v magisterském stupni obor divadelní produkce.
Po studiích Zdeněk Janál působil šest let jako dramaturg v angažmá ve Východočeském divadle Pardubice (2010 – 2016). Spolupracoval zde s režiséry Radovanem Lipusem (Arthur Schnitzler: Duše – krajina širá), Břetislavem Rychlíkem (Josef Topol: Konec masopustu), Michaelem Tarantem (Milan Uhde, Miloš Štědroň: Balada pro banditu, Věra Mašková: Hej, Mistře!), Milanem Schejbalem (Brandon Thomas: Charleyova teta, Jiří Brdečka – Jan Rychlík – Vlastimil Hála: Limonádový Joe), Petrem Kracikem (Umberto Eco – Claus J. Frankl: Jméno růže), Pavlem Ondruchem (Eurípidés: Trójanky, Agatha Christie: Poslední víkend), Zdeňkem Duškem (Anthony Neilson: Lháři), Annou Petrželkovou (Sébastien Thiéry: Pokusní králíci), Martinem Glaserem (Ingrid Lausundová: Benefice aneb Zachraňte svého Afričana), Vítem Venclem (Heinrich von Kleist: Rozbitý džbán), Mikolášem Tycem (Karel Čapek: Bílá nemoc), Hanou Mikoláškovou (Francis Veber: Blbec k večeři), Kateřinou Duškovou (Molière: Don Juan), Robertem Bellanem (Ray a Michael Cooneyovi: A je to v pytli!, Alan Ayckbourn: Rodinný podnik) a s řadou dalších, mezi nimi například i s režírujícími pardubickými herci Ladislavem Špinerem (Martin McDonagh: Mrzák inishmaanský) a Radkem Žákem (Lenka Lagronová: Po pláči smích). Na Malé scéně ve dvoře v pardubickém divadle založil tradici scénických čtení současné světové dramatiky pod názvem INprojekty.
Jako hostující dramaturg pracoval také v Klicperově divadle Hradec Králové (Pavel Kohout: Vítězný únor, režie: Břetislav Rychlík, 2016), v pražském Divadle na Fidlovačce (Thornton Wilder: Dohazovačka, režie: Zdeněk Dušek, 2015) nebo v Jihočeském divadle České Budějovice (cyklus site-specific scénických čtení rakouské dramatiky, 2010). Dramaturgicky dosud připravil 35 divadelních inscenací napříč žánry a 27 scénických čtení.
Dále Zdeněk Janál spolupracoval s Knihovnou Václava Havla i dalšími kulturními organizacemi. Vlastním nákladem vydal dvě knihy – sborník prostějovských autorů EXtrAkty a sborník k sedmdesátinám básníka Jiřího Kuběny Pocta Kuběnovi. Krátce působil jako odborný pracovník Kulturního a vzdělávacího centra Městské knihovny v Praze, kde se stal dramaturgem festivalu amatérského divadla Divadlo mezi knihami. V letech 2014 a 2015 byl pedagogem jevištní praxe hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře. Často působí také jako porotce a lektor přehlídek amatérského divadla i recitace. Rád sleduje veškeré kulturní dění – od divadla, přes film, výtvarné umění i hudbu až například k poezii. Poezii má dokonce natolik rád, že žije s básnířkou, nejsou mu cizí ani mezní umělecké žánry jako třeba performance, tedy se nebojí žít ani s performerkou, samozřejmě v jedné osobě.