Premiéra Dámy od Maxima se blíží

Klasická komediální smršť jménem Dáma od Maxima, poprvé vtrhne na mostecké jeviště již v pátek 13. dubna 2018. Francouzskou situační komedii ve zbrusu novém českém překladu režíruje mosteckému publiku věrně známý Milan Schejbal. Diváci se mohou těšit na ostrý sled překvapivých komediálních situací, které by si ani v tom nejhorším snu nepřáli zažít sami na vlastní kůži. Ale když je zažívají jiní, je přeci dovoleno se jim naplno smát!

Doktor Petypon jednoho večera se svým přítelem navštíví slavný pařížský podnik U Maxima. Druhý den se probudí doma pod kanapem a z událostí minulého večera si mnoho nepamatuje. Je ovšem okamžitě nucen řešit celou sérii problémů, když ve své posteli najde společnici Micinu – temperamentní dámu od Maxima. Kolotoč, který se náhle roztočí, Petypona rychle vyléčí i z jeho velké kocoviny. Sluha nad svým spořádaným pánem nevěřícně vrtí hlavou. Manželka Gabriela je celou hru klamána a dosud ukázkovému maloměstskému manželství začne hrozit skandální zánik. Pouze Micina si nově nastalou situaci s hravostí a s touhou po dobrodružství užívá. Do Petyponova života vnikla zničehonic a rychle se v něm zabydlela.

V hlavních rolích se představí Markéta Hausnerová a Vít Herzina. Dále hrají Jiří Kraus, Jakub Dostál, Matyáš Procházka, Lukáš Kofroň, Jan Beneš, Michal Pešek, Otto Liška, Marcel Rošetzký, Františka Brzobohatá, Michaela Krausová, Zita Benešová, Ivana Zajáčková, Veronika Týcová a Lilian Fischerová.

Rezervace vstupenek a přeheld termínů zde.

ROZHOVOR S MARKÉTOU HAUSNEROVOU (MICINA)

Šestadvacetiletá rodačka z Prahy. V roce 2017 absolvovala na Janáčkově akademii v Brně, obor činoherní herectví, pod vedením prof. MgA. Niky Brettschneiderové a doc. Mgr. Igora Dostálka. Od ukončení studia hostuje v Moravském divadle Olomouc (Rodinná slavnost), v Moving station v Plzni (Internet věcí). Věnuje se aktivně dabingu a spolupracuje s ČRo Brno. Mosteckým divákům se poprvé představila v roli Hanky v inscenaci Homevideo v režii Adama Doležala.
Momentálně připravuje s Milanem Schejbalem inscenaci Dáma od Maxima, kde se představí v roli Miciny.

Markéta Hausnerová během zkoušení Dámy od Maxima. Foto T. Branda

V Dámě od Maxima hraješ hlavní ženskou postavu – Micinu. Co tě na ní nejvíce baví?

Asi její bezprostřednost, spontánnost a hravost. A taky její žití z minuty na minutu. Teď a tady.

Co je pro tebe při zkoušení této role nejobtížnější?

Podobně jako u Homevidea je pro mě náročné právě již zmiňovanou hravost objevit. Je také těžké, při takovém počtu postav v jedné chvíli na jevišti, být na tom správném místě a "nevadit". Ale jinak mě všeobecně práce zrovna na této inscenaci velmi baví, už jen díky skvělému kolektivu.

Setkala ses již ve svém krátkém hereckém životě se situační komedií? Pracovali jste na tomto typu divadla při tvých studiích na JAMU? Nebo jsi na něčem podobném již dříve pracovala v amatérském divadle – v pražském Radaru s Luďkem Horkým?

Na JAMU jsme se o situační komedii pouze učili v teoretických hodinách. Osobně jsem se s ní ale setkala právě až ve zmíněném amatérském divadle Radar. Roli Julie v Dokonalé svatbě (v režii Milana Schejbala) jsem převzala po své kolegyni, takže proces zkoušení a práci na roli v tomto typu komedie jsem poznala teprve tady v Mostě.

S Milanem Schejbalem spolupracuješ poprvé, pominu-li převzatou roli v jeho inscenaci?

Ano, je to moje první spolupráce. Snad ne poslední.

Překvapil tě něčím?

Překvapil mě celkový postup zkoušení. Nejprve pouze aranžování jednotlivých scén, až poté jsme se věnovali herecké lince. Já jsem byla zvyklá na opačný postup, který jsme využívali například u Homevidea. Ačkoli jsem z první zkoušky odcházela dost zmatená, nakonec jsem si tento styl práce osvojila. Není to tak špatný. (smích)

Je to pro tebe druhá velká role v mosteckém divadle. Tou první byla Hannah v inscenaci Homevideo. Jak se s mosteckým divadlem sžíváš?

Věřím, že dobře. Všichni jsou tu na mě moc hodní, tak doufám, že to ještě nějakou dobu vydrží. (smích) Teď vážně: cítím se tu nad očekávání skvěle. A ať už je za tím cokoli, kolektiv v divadle, dobří režiséři nebo prostě "něco", jsem za to moc vděčná...

ROZHOVOR S VÍTEM HERZINOU (PETYPON)

Narozen 15. února 1978 v Ústí nad Labem. V roce 1996 maturitou ukončil gymnázium tamtéž. Roku 1996 byl přijat na Divadelní fakultu JAMU v Brně. Ve Studiu Marta absolvoval v roce 2000 v inscenaci Kaspar stejnojmennou rolí. Od srpna 2000 je ve stálém angažmá v Městském divadle v Mostě. Od roku 2006 pracuje též jako příležitostný autor textů písní - jak původní tvorby (především se skladatelem T. Alferi) tak i českých textů do muzikálů (Jeptišky, Přístav pod hvězdami, Platit se nebude, Baron Prášil, překlad árií k inscenaci Je úchvatná!). Vydal vlastní sbírku básní s názvem Zpověď. Pro Městské divadlo pravidelně připravuje internetový magazín Divadelní mosty. Na kontě má řadu drobných rolí pro TV i film.

Vít Herzina během zkoušení s režisérem Milanem Schejbalem. Foto T. Branda.

Hraješ rád v žánru situační komedie? Je tvému naturelu tento žánr blízký?

Můj naturel je mi dodnes záhadou, takže v tomhle směru nemůžu s odpovědí sloužit. Ale situační komedie jsou mi blízké, pokaždé si při nich znovu a znovu uvědomuji, že napsat dobré komedie je opravdové umění a hrát v nich bývá neméně obtížné. Ačkoli je to ale žánr skutečně náročný, legraci si nakonec zpravidla neužívají jen diváci, ale i my, herci. Moc mě baví někteří mí kolegové a kolikrát se během zkoušení vyloženě zapomínám a jen se směju jejich výkonům.

Už z názvu jasně vyplývá, že jádrem situační komedie je situace. Ona je tedy podle mě situace jádrem prakticky každého žánru, zkrátka divadla obecně, ale u tohoto typu komedie je hlavním zdrojem humoru. A já mám takový humor rád - překvapení, zvraty, záměny, nedorozumění... Situační komedie bývá napínavá, nabitá akcí a často až bláznivá. Dáma od Maxima doufám nebude jiná.

Feydeau je jedním z největších klasiků tohoto žánru. Hrál jsi už v některé jeho jiné komedii?
V režii Jirky Krause před několika lety v jedné aktovce - Nebožka panina matka. Feydeau je skvělý divadelní vynálezce, o tom není pochyb, a jeho principy se dají najít v mnoha moderních komediích. Takže jsem hrál v celé řadě komedií, které sice nenapsal, ale významně inspiroval.

V Dámě od Maxima hraješ postavu Petypona. Čím je ti tato postava blízká?
Tohle se vždycky těžko definuje. Každá postava je herci svým způsobem blízká, snaží se ji pochopit, dozvědět se, co je zač, najít si k ní vztah. Asi se ptáš, co má Petypon společného s Herzinou. Nevím. Možná, že dokonce vůbec nic. Troufám si ale říct, že na tom vlastně ve výsledku vůbec nezáleží. Aby Petypon pobavil diváky, určitě se s ním nemusím nijak zvlášť ztotožňovat i mimo jeviště. Mám ho ale rád, líbí se mi na něm, jak nikdy nic nevzdává a jak je bystrý. Takovou pohotovost bych si někdy přál i ve svém životě, to je fakt.

Petypon se dostane do spletité situace, kdy musí neustále něco zatajovat nebo přímo lhát. Jsi ty sám v životě dobrým lhářem nebo tvé lži ostatní okamžitě poznají?
Otázka na tělo, hmm... Jako správný dokonalý lhář ti musím říct pravdu - vůbec lhát neumím!

Lhaní je sociální dovednost, dokonce se ukazuje, že děti, které dovedou lhát, bývají inteligentnější, než děti, které na to ještě nepřišly. Lež máme ve svých životech všichni a někdy bývá nezbytná. Tím nechci lhaní nijak obhajovat, jen chci poukázat na to, co beztak všichni víme – není lež jako lež. A úspěšnost lži je přímo úměrná tomu, jak moc ji chceme vlastně slyšet. Nepřestanu se nikdy divit, čemu všemu jsou lidé ochotní uvěřit. Ale v Dámě od Maxima nejde o lhaní, to by samo o sobě bylo zábavné pramálo. Legrační je pravda, která se už už chystá vyplout na povrch. A protože ji divák zná, může se bavit na účet všech - lhářů i obelhávaných.

Jsi rád režírován Milanem Schejbalem? Co tě na spolupráci s ním baví?
S Milanem je to moje osmnáctá spolupráce a za ty roky, co se známe, jsme se myslím už dávno posunuli od čistě pracovních vztahů trochu dál. Těžko soudit, jak mi to pod jeho vedením jde, ale já se v jeho režiích cítím vždycky dobře. Shodneme se na jevišti i mimo ně a já jsem za to rád.

Připravil Zdeněk Janál, dramaturg MDM.