Rozhovor: George Agathonikiadis

GEORGE AGATHONIKIADIS – filmový a divadelní režisér

Narodil se 10. srpna 1947 v obci Megali Sterna v řecké části Makedonie. Ve stejné době jeho otec bojoval v řadách partyzánské armády DSE. Jméno George dostal po strýci, který padl během bojů s partyzány. V roce 1948 matka, starší sestra a prarodiče museli tajně utéct do „řecké“ obce Bulkes v jugoslávské Vojvodině. O několik měsíců později byla ale i jeho matka povolána do řad armády DSE. V září 1949 George, jeho prarodiče a sestra přicestovali do Československa.

Foto ze zkoušení inscenace Kráska a zvíře

George strávil několik let v dětském domově ve Veselíčku. Posléze odešel z dětského domova a žil v Brně spolu s prarodiči, zatímco jeho rodiče žili v uzbeckém Taškentu. S rodiči a s jeho druhou sestrou se poprvé shledal teprve v roce 1965. Po absolvování devítileté školy se vyučil soustružníkem. Díky mimořádnému hudebnímu talentu založil v Brně řecký orchestr a seznámil se s důležitými osobnostmi duchovního a divadelního života (Skácel, Mikulášek, Donutil, Polívka). Ve věku 21 let začal opět sudovat střední školu v Brně (design a kostýmní výtvarnictví) a mezi lety 1973 a 1977 studoval režii na FAMU. Poté pracoval v brněnském studiu Československé televize.

V roce 1983 s se svou rodinou vrátil do Řecka, kde mj. působil jako šéf dramatické tvorby v řecké televizi ET-1. V roce 1991 režíroval celovečerní hraný film Podzimní návrat v koprodukci České a Řecké televize a v roce 2009 film Hořký sníh. Je autorem několika dalších dokumentárních filmů o životě řeckých emigrantů v Československu a o vztazích mezi Řeckem a Českou republikou. S Městským divadlem v Mostě spolupracuje jako režisér již potřetí (s mosteckým souborem v minulosti nastudoval inscenace Silnice a Povedený tatínek a my).

Režisér George Agathonikiadis s choreografem Janem Veselým při zkoušení Krásky a zvířete.

Jste řeckého původu. Jaká byla vaše cesta do Čech a přímo do Mostu?

Je to trochu dramatické. Do Čech jsem přišel po občanské válce v Řecku. Vyrůstal jsem na Moravě, kde jsem vystudoval textilní „průmyslovku“ obor návrhář divadelních kostýmů. Mojí spolužačkou byla dokonce Liběna Rochová (známá česká návrhářka, pozn. red.). V roce 1973 jsem začal studovat režii na FAMU, kde mým spolužákem byl  Vlasta Novák (později dlouholetý dramaturg a umělecký šéf MDM). Po letech jsem se náhodou seznámil s Jirkou Rumpíkem, který byl v té době uměleckým šéfem MDM. Slovo dalo slovo a přišla první společná spolupráce v mosteckém divadle.

Jak na vás Most působí?

Vím, že Most nejsou Benátky ani Řím. Proto mi zde vyhovuje prostor pro klid a relaxaci, kdy se zavírám do sebe, což mi pomáhá v tom, že se mohu soustředit na práci. Myslím si, že mostecké divadlo jde správným směrem, je zde dobrý výběr titulů i režisérů, tudíž dramaturgie funguje a o divadlo je zájem.

Jak se vám spolupracuje na našem velkém jevišti?

Na tak velkém jevišti jsem spolupracoval pouze jednou. Protože jsem hlavně filmový režisér, rád v inscenacích pracuji s filmovými dotáčkami a s výraznými kostýmy – a ty na obrovském jevišti vypadají skvěle. Věřím, že i s herci jsme se s tímto prostorem dobře vypořádali.

Proč jste si vybral právě titul Kráska a zvíře?

Titul mi byl nabídnut uměleckým šéfem. V dětství jsem měl pohádky rád a teď se k nim velice rád vracím. Myslím si, že pohádka je moc hezký žánr. Pro ČT Déčko jsem režíroval spoustu dílů z cyklu Pohádky do ouška s významnými herci jako je Jitka Molavcová, Libuška Šafránková, Tomáš Töpfer a mnozí další…
Doufám, že děti a jejich rodiče budou odcházet s pocity magie, která je na chvíli přenesla do pohádkové sféry, s prožitou katarzí, či se snovým prožitkem.

Jaká tedy bude Kráska a zvíře pod vaší režií?

Snažil jsem se propojit filmovou magii s divadelní. Velkou roli zde hraje hlavně filmová projekce, kterou připravil zajímavý kameraman Martin Studecký. Na dotáčkách má právě on veliký podíl. Myslím, že se děti i rodiče mohou také těšit na velmi působivou hudbu, kterou složil Darek Král a na texty Vítka Herziny, které mě velmi zaujaly. Kateřina Hájková zase navrhla zajímavé kostýmy a masky, se kterými naložila více esteticky. Kráska a zvíře je sice pohádka trochu smutná, ale s krásným koncem a pro celou rodinu.