- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Rozhovor s režisérem Milanem Schejbalem

Již od 2. června se na mosteckém jevišti můžete těšit na specifickou detektivní komedii Paula Pörtnera Splašené nůžky, do které se budou moci zapojit i samotní diváci.

Režíruje ji specialista na komediální žánr Milan Schejbal, který je v Mostě pravidelným hostem. Naposledy zde režíroval oblíbenou Charleyovu tetu.

 

Milan Schejbal

 

Milane, v Mostě režíruješ každým rokem. Co tě stále znovu a znovu láká na mosteckou činoherní scénu?

Patřím k těm, kteří mají mostecké divadlo i díky jeho neobvyklým rozměrům rádi. Fascinuje mě jeho velká scéna a její možnosti a mám znovu a znovu pocit, že jsem ve svých inscenacích ještě všechny "nabídky" tohoto jeviště nevyužil. Neméně důležitým faktem je pro mě skutečnost, že si s drtivou většinou herců mosteckého divadla za ta léta rozumím a jsem přesvědčen, že je toto souznění vzájemné.

Jsi specialista především na žánr komedie. Jak se ti tato "diagnóza" přihodila?

Ano, je možné v tomto případě mluvit o diagnóze, neboť není mnoho režisérů, kteří by žánr komedie preferovali. Já to mám tak, že mám komedie opravdu rád, a to odjakživa, a nejvíc se "tetelím", když se diváci v divadle smějí a herci jsou za to rádi.

Právě inscenuješ komedii Splašené nůžky. Čím je tato komedie výjimečná?

Na první čtené zkoušce jsem hercům říkal, že jsme se tentokrát nesetkali ani nad ryzí komedií, ani nad tragédií či dramatem, ale že nás nyní čeká velké divadelní dobrodružství. A ono dobrodružství spočívá v tom, že při vyšetřování zločinu (byť s řadou komických peripetií) hrají samotní diváci velmi důležitou roli. A je na hercích, aby dokázali roli diváků využít ve prospěch celkového vyznění inscenace. V tom je tato detektivní komedie naprosto výjimečná.

Režíroval jsi již někdy něco podobně specifického? Podobá se tato hra něčemu?

S takto specifickou strukturou inscenace jsem se ještě nikdy nesetkal. Vzdáleně se tomu podobá komedie Rozpaky zubaře Svatopluka, kterou jsem měl možnost režírovat, a kde diváci hlasují, jakým směrem se bude děj této inscenace ubírat dál.

Viděl jsi dříve nějakou inscenaci Splašených nůžek v jiném divadle?

Viděl jsem inscenaci této hry od Východočeského divadla Pardubice, když s ní hostovali v Praze. Je tomu ale více než devět let a pamatuju si z ní opravdu jenom střípky.

Co na Splašené nůžky říkají herci? Baví je?

Zpočátku byli herci velmi vyděšeni, neboť se s podobnou formou (stejně jako já) ještě nikdy nesetkali a moje velké úsilí směřovalo především k tomu, aby uvěřili, že se diváci při představení do hry zapojí a že tím pádem celý systém může na jevišti "fungovat". Poté, co tomu uvěřili, tak je hra začala velmi bavit a začali vymýšlet někdy až neuvěřitelné konspirace. Nyní musím dávat pozor, aby tyto konspirace byly alespoň částečně jevištně uvěřitelné...

 

Zdeněk Janál, dramaturg