2019 / 1

DIVADELNÍ MOSTY

internetový magazín Městského divadla v Mostě

JAN BENEŠ a ZITA BENEŠOVÁ

(připravil Zdeněk Janál)

Ne­po­tká­va­jí se při spo­leč­né práci zda­le­ka po­pr­vé – jak také jinak, když jsou jako man­že­lé v jed­nom di­va­del­ním an­gaž­má již řadu let. Ale sa­mo­zřej­mě ne vždy hrají na je­viš­ti man­žel­ský pár. Navíc pár, který má ta­ko­vé dra­ma­tic­ké grády, jako je Ma­cbe­th a Lady Ma­cbe­th, stě­žej­ní po­sta­vy nejen Shake­spea­ro­va, ale vůbec ce­lé­ho di­va­del­ní­ho světa. Tyto po­sta­vy si osed­la­li nej­slav­něj­ší herci di­va­del­ní his­to­rie, kaž­do­roč­ně se s touto slav­nou Shake­spea­ro­vou tragé­dií utká­va­jí de­sít­ky, možná i stov­ky di­va­del po celém světě, mo­no­lo­gy z ní bý­va­jí často hrány při zkouš­kách na di­va­del­ní školy, rov­něž vzni­ka­jí další a další fil­mo­vé adap­ta­ce i li­te­rár­ní a dra­ma­tic­ké va­ri­a­ce na toto slav­né dílo. A zřej­mě je­li­kož se jedná o nej­krat­ší Shake­spea­ro­vu tragé­dii, man­že­lé Be­ne­šo­vi byli ve svých od­po­vě­dích rov­něž struč­ní.
Jaké máte do­sa­vad­ní osob­ní zku­še­nos­ti s hra­ním v Shake­spea­ro­vých hrách?
Zita: Věta za větu, Večer tříkrá­lo­vý, Ko­me­die omylů.
Jan: Mnoho po­vy­ku pro nic, Romeo a Julie, Večer tříkrá­lo­vý, Ko­me­die omylů.
Jak jste se po­stup­ně sží­va­li a na­dá­le sží­vá­te se svými dra­ma­tic­ky ná­roč­ný­mi po­sta­va­mi – s Ma­cbe­them a s Lady Ma­cbe­th?
Zita: Stej­ně jako s ja­kou­ko­li méně dra­ma­tic­kou po­sta­vou.
Jan: Těžce...
Když spolu hra­je­te po­sta­vy, které jsou v in­sce­na­ci párem, je pro vás spíše vý­ho­dou nebo ne­vý­ho­dou, že jste man­že­lé i v osob­ním ži­vo­tě? Má to pro vás ně­ja­ká zvlášt­ní spe­ci­fi­ka, ať již umě­lec­ká nebo prak­tic­ká? A už se vám to někdy dříve před Ma­cbe­them stalo?
Zita: Již jsme se part­ner­sky na je­viš­ti po­tka­li ně­ko­li­krát, je to spíše vý­ho­da, jsme na sebe na­po­je­ní.
Jan: Hra­je­me spolu v růz­ných hrách již 20 let, vní­mám to spíše jako vý­ho­du. Doma si mů­že­me zo­pa­ko­vat di­a­lo­gy.
S re­ži­sé­rem Ja­ku­bem Kor­čá­kem máte již ně­ko­lik spo­leč­ných zku­še­nos­tí. Již jste na sebe na­la­dě­ní? Jak pro­bí­há vaše spo­lu­prá­ce při zkou­še­ní Ma­cbe­tha?
Zita: Již jsme spo­lu­pra­co­va­li na Tram­va­ji do sta­ni­ce Touha, kde jsem hrála vel­kou roli Blanche. Mys­lím, že jsme si pra­cov­ně po­ro­zu­mě­li.
Jan: S Ja­ku­bem Kor­čá­kem jsem dosud dělal jen malé role, toto je má první velká spo­lu­prá­ce. Jsem za to rád a mám pocit, že jsem se tím vrá­til kva­li­tou práce na DAMU.