Eva Ra­di­lo­vá (*1996)

je ab­sol­vent­kou hu­deb­ně-dra­ma­tic­ké­ho od­dě­le­ní Praž­ské kon­zer­va­to­ře, kde v roce 2015 ma­tu­ro­va­la. V ab­sol­vent­ských in­sce­na­cích se ob­je­vi­la v Di­va­dle Na Rejdiš­ti v hlav­ní roli Ka­ro­lí­ny v in­sce­na­ci hry Ödöna von Horvátha Ka­zi­mír a Ka­ro­lí­na, jako Tho­ma­si­nu ve Stop­par­do­vě Ar­ká­dii nebo v mu­zi­ká­lu V Římě na place byla legra­ce aneb Chudák Pseu­do­lus v režii Lumí­ra Ol­šov­ské­ho. Pra­vi­del­ně se ob­je­vu­je na ob­ra­zov­ce sta­ni­ce ČT D v po­řa­du Zprá­vič­ky, dříve účin­ko­va­la v po­řa­dech Pla­ne­ta YO nebo Náš zvěři­nec. Mo­men­tál­ně se vě­nu­je stu­diu na VOŠ Tlu­moč­nic­tví čes­ké­ho zna­ko­vé­ho ja­zy­ka v Hrad­ci Krá­lo­vé. Na je­viš­ti Měst­ské­ho di­va­dla v Mostě se po­pr­vé před­sta­vi­la jako Ce­ci­lie de Vo­lan­ges v Ne­bez­peč­ných vzta­zích. Mo­men­tál­ně Evu mů­že­te vidět jako Kirké v mu­zi­ká­lu Odys­se­ia (Cesta), nebo v al­ter­na­ci jako Kitty Ver­du­no­vou v ko­me­dii Char­leyo­va teta.

Jakub Kou­de­la

se na­ro­dil v roce 1992 v Pří­bra­mi. V roce 2016 ukon­čil stu­di­um DAMU obor He­rec­tví či­no­her­ní­ho di­va­dla. Od červ­na 2016 do pro­sin­ce 2017 byl čle­nem sou­bo­ru Měst­ské­ho di­va­dla v Mostě. Je čle­nem di­va­del­ní­ho sou­bo­ru Bo­dy­Voice­Band a sou­bo­ru Spek­tá­kl. Zá­ro­veň hos­tu­je také v Měst­ském di­va­dle Klad­no, Mladá Bo­leslav, nebo ve Sta­vov­ském di­va­dle v Praze. V Měst­ském di­va­dle v Mostě se před­sta­vil v in­sce­na­cích Ba­la­da pro ban­di­tu, Zpí­vá­ní v dešti, Ca­ba­ret, Kro­ni­ka Pic­kwic­ko­va klubu, Tři se­st­ry, Sa­tur­nin nebo Tram­vaj do sta­ni­ce Touha. Mo­men­tál­ně mohou di­vá­ci Ja­ku­ba vidět v in­sce­na­cích Tes­toste­ron, Sluha dvou pánů, nebo Odys­se­ia (Cesta), kde ztvár­nil hlav­ní roli řec­ké­ho hr­di­ny Odys­sea. Na te­le­viz­ních ob­ra­zov­kách se Jakub před­sta­vil v te­le­viz­ním filmu Zlo­čin v Polné (V. Po­les­ný, 2016) nebo v se­ri­á­lech První re­pub­li­ka, Polda a Spe­ci­a­lis­té. Za zmín­ku stojí i ně­ko­lik stu­dent­ských filmů jako Le­sa­pán, Am ende der Wald, Vě­ze­ní, V pasti nebo ama­tér­ský film Prach a broky, na kte­rém se po­dí­lel i jako sce­náris­ta, po­moc­ný re­ži­sér a he­rec­ký po­rad­ce. Jakub kromě české tvor­by již do­stal he­rec­kou pří­le­ži­tost i v za­hra­nič­ních pro­jek­tech jako je se­ri­ál Clash of fu­tu­res nebo film Zo­o­ke­e­pers wife. Kromě di­va­dla a te­le­vi­ze se vě­nu­je i da­bin­gu.

Bě­ha­li jste někdy upro­střed zimy bosí v parku? A proč?

Eva: No jasně! Už od svého na­ro­ze­ní jsem če­ka­la, že jed­nou zís­kám tuto vel­kou roli a tak jsem již od út­lé­ho věku tré­no­va­la a kaž­dou zimu bě­ha­la po par­cích bosa. :-)

Jakub: Na­vzá­jem jsme se s ka­ma­rá­dy he­co­va­li. Bylo mi asi tři­náct a pa­ma­tu­ju si, že to bylo bo­les­ti­vé. Ale šlo o hr­dost, tak jsem se sna­žil vy­dr­žet co nejdéle.

Hra Neila Si­mo­na je známá pře­de­vším díky fil­mo­vé­mu zpra­co­vá­ní. Vi­dě­li jste ho? Co vy na to?

Eva: Film jsem zatím ne­vi­dě­la, ale do bu­douc­na bych ho ráda shléd­la. Tajně dou­fám, že jsem lepší než její fil­mo­vá před­sta­vi­tel­ka Ja­ne Fonda, ale pssst.

Jakub: Zá­měr­ně jsem se na film ne­dí­val, aby mě ne­o­vliv­nil, ale teď po pre­mi­é­ře si říkám, že si ho možná pus­tím.

Čím je vám vaše po­sta­va blíz­ká? Nebo je na­o­pak něco, co vás roz­či­lu­je?

Eva: Po prav­dě, když jsem si hru pře­čet­la, tak jsem mys­le­la, že Corie za­bi­ju. Roz­či­lo­va­la mě skoro vším. Ale moc jsem se tě­ši­la, až si ji za­hra­ju. V čem si mys­lím, že jsme si po­dob­né je, že Corie je živel (jak by řekli náš dra­ma­turg a re­ži­sér - ona je pros­tě ští­rek).

Jakub: Je mi ve­li­ce blíz­ká svým štipla­vým sar­kas­tic­kým hu­mo­rem. Ani nevím jest­li mě nějak roz­či­lu­je. Při­jde mi, že bych se v Pau­lo­vo si­tu­a­ci cho­val po­dob­ně ;-)

V Mostě v sou­čas­né chví­li oba hos­tu­je­te, ale no­váč­ky tu roz­hod­ně nejste. Co byste řekli o mos­tec­kém di­va­dle očima svě­to­běž­ní­ků?

Eva: Po prav­dě ře­če­no, za ně­ja­ké­ho vel­ké­ho svě­to­běž­ní­ka se ne­po­va­žu­ji - velké (spíš žádné) zku­še­nos­ti s ostat­ní­mi di­va­dly nemám. Ale jsem tu moc ráda. He­rec­ký sou­bor (a zvlášť ně­kte­ří čle­no­vé) mi ve­li­ce při­ros­tl k srdci a moc ráda sem jez­dím.

Jakub: Zjis­til jsem, že každé di­va­dlo má své svět­lé i stin­né strán­ky. Až si to budu moct do­vo­lit, tak se o ne­do­stat­cích v Mos­tec­kém di­va­dle zmí­ním, ale zatím vy­zdvih­nu pře­de­vším ty klady. Jsou to hlav­ně dobří ko­le­go­vé. A nejen herci, ale i ku­li­sá­ci a cel­ko­vě všich­ni, kdo se po­dí­lí na vzni­ku in­sce­na­ce. Mys­lím si, že dobrý ko­lek­tiv je zá­klad a ten v mos­tec­kém di­va­dle roz­hod­ně ne­chy­bí.

Ja­ku­ba Do­stá­la znáte velmi dobře jako he­rec­ké­ho ko­le­gu, jak se vám ale pra­co­va­lo pod jeho re­ži­sér­skou tak­tov­kou?

Eva: Řeknu ti, Vítku, byl to mazec. Ještě teď mám vy­ráž­ku, jak byl přís­ný. Drtil nás jak jen mohl, šel z něj a jde pořád velký strach. Ale ted vážně: Zkou­še­ní bylo na­pros­to skvě­lé, ja si ho moc užila. Jakub přes­ně věděl, co chce, měl to per­fekt­ně při­pra­ve­né, ale zá­ro­veň ne­chal tvo­řit i nás. Já zkou­še­ní vlast­ně ani ne­vní­ma­la jako kla­sic­ké zkou­še­ní, ale spíš jako blb­nu­tí, na jehož konci je pre­mi­é­ra.

Jakub: Když mi o Bosých no­hách Jakub po­pr­vé vy­prá­věl, zmí­nil, že je to jeho dávný sen. A bylo to znát na jeho režii, všech­no měl do­ko­na­le pro­myš­le­né. Občas bylo ob­tíž­né tre­fit se přes­ně do jeho vize, ale jsme dlou­ho­le­tí ka­ma­rá­di a tak jsme na­ko­nec vždyc­ky našli spo­leč­nou řeč. Bylo to uvol­ně­né a in­spi­ra­tiv­ní zkou­še­ní a rád na něj budu vzpo­mí­nat.

Čím jsou Bosé nohy v parku a vaše role pro vás vý­ji­meč­né? (Ná­roč­né, zá­bav­né, obo­ha­cu­jí­cí...)

Eva: Pro mě se Bosé nohy staly osu­do­vou a srd­co­vou zá­le­ži­tos­tí. Corie je moje první velká role v pro­fe­si­o­nál­ním di­va­dle, takže sa­mo­zřej­mě cítím vel­kou zod­po­věd­nost, abych ne­zkla­ma­la. Hned po tom, co jsem ji chtě­la za její cho­vá­ní zabít, jsem si ji za­mi­lo­va­la. A zá­ro­veň jsem vě­dě­la, že mě s ní čeká ná­roč­ná, ale zá­ro­veň krás­ná práce.

Jakub: Je to hra o to­le­ran­ci, di­a­lo­gu a lásce, což je ak­tu­ál­ní v každé době. Moje po­sta­va je ta­ko­vý sar­kas­tic­ký glosá­tor a já musel najít tu správ­nou míru hu­mo­ru, abych z Paula ne­u­dě­lal na­štva­né­ho mo­rou­se. Tohle bylo nej­těž­ší, hrát tak, aby se z váž­ných scén ne­vy­tra­til humor a na­o­pak, aby ne­zů­sta­lo jen u hu­mo­ru.

Je vám osob­ně ko­me­di­ál­ní žánr blíz­ký?

Eva: Zatím nemám tolik he­rec­kých zku­še­nos­tí, abych to mohla po­rov­nat a říct, co je mi bliž­ší, ale tento typ ko­me­die se mi moc líbil. V ži­vo­tě si jako "ko­me­di­ant" a vti­pá­lek ne­při­jdu. Je prav­da, že často se mi lidi smějí, ale vět­ši­nou je to tím, že se mi stane ně­ja­ký tra­pas... :-D

Jakub: Pokud ko­me­die má ně­ja­ký vyšší cíl, než jen po­ba­vit, tak ano. Líbí se mi, když se vážné pro­blémy řeší s leh­kos­tí a vti­pem, což podle mě přes­ně od­po­ví­dá hře Bosé nohy v parku.

Jak se vám spolu part­ne­ří?

Eva: Já si zkou­še­ní moc uží­va­la. Kouďák je pro­fík a skvě­lý par­ťák. Mys­lím, že mi dá za prav­du, že si spolu ro­zu­mí­me a jsme na stej­né vlně i mimo di­va­dlo. A pokud ne, tak si to s ním vy­ří­dím růčo strů­čo :-D

Jakub: Evič­ka je ve­li­ce ener­gic­ká a ta­len­to­va­ná mladá he­reč­ka. Je prav­da, že po­sta­va Corie, kte­rou Eva ztvárňuje by mě v osob­ním ži­vo­tě vůbec ne­při­ta­ho­va­la, ale Eva jí hraje tak hezky, že se do ní do­ká­žu za­mi­lo­vat. ;-)

Oba dva na své první man­žel­ství ještě če­ká­te. Bude podle vás ale­spoň v něčem po­dob­né Corie a Pau­lo­vi?

Eva: Dou­fám, že můj bu­dou­cí man­žel ne­bu­de na­škro­be­ný panák... Ale kdyby ná­ho­dou byl, tak díky této hře už vím, co dělat a čeho se na­o­pak vy­va­ro­vat.

Jakub: Po­prav­dě bych si v re­ál­ném ži­vo­tě dívku jako Corie asi nikdy ne­na­brn­kl. Nebo aspoň dou­fám. :-)