Zemřela herečka Emma Černá

EMMA ČERNÁ /1937 – 2018/

2. července v časných hodinách ranních zemřela v Praze po krátké těžké nemoci herečka, výtvarnice a pedagožka Emma Černá, jejíž dlouhá a plodná herecká dráha je podstatným dílem spjata Městským divadlem v Mostě.

Nestává se příliš často, aby herec vyměnil pražské angažmá za jeviště oblastního divadla. V případě Emmy Černé tomu tak bylo. Po studiu herectví na divadelní fakultě AMU a působení v Divadle Na zábradlí přešla začátkem sezony 1963/1964 do tehdejšího Divadla pracujících v Mostě. O čtyři roky později v rozhovoru pro Zemědělské noviny upřímně řekla:

„Když jsem přišla ze školy do Divadla Na zábradlí v Praze, měla jsem pocit, že se tam pořád nic neděje. Tady, na oblasti, mám sice daleko víc rolí, ale také spoustu nevyužitého času. Když člověk v Praze dělal malé roličky v rozhlase nebo v televizi, měl pocit, že jeho práce je stále někde vidět. Tady ne. Někdy zkoušíš jako blázen, a najednou se zase nic neděje.“

Je to tak! Jenomže věčná touha o novém a velkém divadelním gestu nemůže být – až na vzácné výjimky – nikdy beze zbytku naplněna. Takový už je život, a nejen ten herecký. Emma Černá započala své mostecké angažmá, jež trvalo až do roku 1986, v době, kdy se tu pod uměleckým vedením Lubomíra Poživila a Zdeňka Buchvaldka zformoval herecký soubor kvalit na oblasti málokde viděných, k jehož inscenačním úspěchům Emma Černá šíří svého nadání vydatně přispěla. Nebyla ovšem herečkou pro každé počasí, jak ji výstižně charakterizoval divadelní kritik Miloslav Valvoda. Mnohdy se vzpírala a to nejen vkusu publika, jež si herec na oblasti nemůže vybírat, ale i touze dramaturgů a režisérů zaujmout je někdy i za každou cenu.

Foto z inscenace Nejstarší řemeslo (foto L. Prošek).

Svůj nesporný talent a vztah k divadlu dokázala Emma Černá uplatnit v široké škále dramatického repertoáru. Ztvárnila v Mostě plejádu ženských postav v polohách tragických, osudových, ale i lyrických a komických. Dnes již po nich zůstaly pouze černobílé fotografie v divadelním archivu a vzpomínky pamětníků, lety mnohdy zkreslené. Pro připomenutí třiadvacetiletého úspěšného účinkování herečky Emmy Černé na třech mosteckých jevištích – v historické budově, v provizoriu kulturního střediska Máj i v novém moderním divadle – jmenujme na přeskáčku některé z nich: Isabell /Stromy umírají vstoje/, Jelena /Strýček Váňa/, Líza /Pygmalion/, Genoveva /Dům se sedmi balkony/, Viola /Večer tříkrálový/, Rosalinda /Jak se vám líbí/, Heda Gablerová /Heda Gablerová/, Gertruda /Hamlet/, Alžběta /Marie Stuartovna/, Medea /Medea/, Kateřina /Zkrocení zlé ženy/, Fair May /Podivná paní Savageová/…

Z filmové tvorby Emmy Černé nelze pominout titulní roli sudetské Němky Adelheid ve stejnojmenném dramatu režiséra Františka Vláčila z roku 1969, o níž v rozhovoru s Reginou Razovovou pro měsíčník Pontanus prohlásila. „Všechno moje filmové štěstí padlo na tuhle jednu roli.“

Po odchodu z Mostu se Emma Černá na krátký čas stala členkou hereckého souboru Divadla S. K. Neumanna v pražské Libni, uplatnila se v osobitých režiích Jana Nebeského v Činoherním klubu a absolvovala osmileté angažmá v Divadle Komedie.

O své činnosti pedagogické na Vyšší odborné škole herecké v již citovaném rozhovoru řekla, že není pedagog, spíš kamarád, který se snaží předat, co o herectví ví, nebrat jim osobnost a usměrnit sebevědomí.

Byla pedagog a dobrý pedagog, stejně jako byla dobrá herečka i dobrý člověk. Na jevišti divadla i jevišti života bude chybět!

Poslední rozloučení s Emmou Černou proběhne 10. července 2018 v 15.00 hodin v pražském krematoriu ve Strašnicích.

Vlastimil Novák

Emma Černá v inscenaci Nejstarší řemeslo s režisérem Radoslavem Tcherniradevem a (zleva) Jarmilou Vychodilovou, Reginou Razovovou, Věrou Mrázkovou a Evou Klánovou. Foto L. Prošek.