Od divadla k politice

Skutečnost, že bývalý ředitel a současný jednatel MDM Václav Hofmann kandiduje za ODS na funkci senátora, nelze v těchto dnech nejen v Mostě přehlédnout. Proč se rozhodl kandidovat v letošních senátních volbách a co si myslí o vztahu divadla a politiky se dozvíte v následujícím rozhovoru. 

- Co Vás před lety přivedlo do politiky?
Po tzv. Sarajevském atentátu na ODS a jejího tehdejšího představitele Václava Klause jsem požádal o přijetí do ODS a bylo mi vyhověno. Ještě týž rok na podzim r.1998 jsem byl osloven, abych kandidoval do městského zastupitelstva a preferenčními hlasy voličů byl do něho zvolen. To se prakticky v nezměněné podobě opakuje dodnes. Poněvadž do senátu se volí tzv. většinově, byly zřejmě počty preferenčních hlasů tím hlavním důvodem, pro který jsem byl vybrán, abych za ODS kandidoval i do senátu.

- Co má podle Vás politika a divadlo společného, kromě obligátní formulace že politika je divadlo?
Politiku i divadlo dělají především lidé. Špatní špatně a naopak. Vybrat ty správné bývá ovšem v politice těžší, protože nikdo nedostane mandát jenom na zkoušku. Angažmá jakéhokoliv herce, či herečky na zkoušku uzavřít lze a následná eventuální výměna potom nebývá tak složitá jako u politika, který se neosvědčil. Asi proto mají lidé divadlo raději než politiku.

- Které zkušenosti se Vám z divadelní praxe hodily v politice?
Téměř všechny. Neklesat na mysli, když se úkol zdá být nesplnitelným. Předčasně nejásat, když se naopak zdá, že všechno může dopadnout jenom dobře. Ale hlavně se mi hodila zkušenost spoléhat se na lidi ve svém okolí. Nikdo nový a nepoznaný, přicházející z jiné planety nepomůže ani v politice ani v divadle více než ti naši, které jsme měli možnost si vyzkoušet a nebáli se jim dát příležitost.

- Je podle Vašich dosavadních zkušeností politika těžší než divadlo?
To je ožehavá otázka. Je mi dost přes padesát let a tak představa, že bych byl zvolen senátorem za mostecko mi připadá jako vrchol všeho, co jsem mohl v politice dokázat. Chtěl bych jako senátor pomoci především regionu a samozřejmě, dle svých možností i kultuře.

- Přestože míříte do vysoké politiky, nadále zůstáváte jednatelem MDM, ale také např. tanečním mistrem. Lze všechno časově zvládnout?
Správně jste použila termín „míříte“! Já zatím pouze usiluji o hlasy voličů a pokud jich přesvědčím tolik, že to k mému zvolení do senátu bude stačit, budu určitě přemýšlet co dál. Neumím si dost dobře představit, že bych teď odešel z divadla a přestal učit v tanečních s tím, že kandiduji a budu asi senátor, takže už končím. Byl bych bezpochyby směšný! Budu – li zvolen, budu přemýšlet nad tím, co zvládnu a co ne. Ale věřte mi, že divadlo bude to poslední, co bych chtěl opustit!

- Pokud byste v senátních volbách uspěl a nový post Vás časově zcela pohltil, umíte si život bez divadla představit?
Myslím si, že mne senátní život zcela nepohltí, určitě ne zpočátku. Ale říkat, že si život nedovedu představit bez divadla by bylo tak trochu rouhání. Jsou i jiné situace, které mohou nastat a které se s prací v divadle neslučují. Ale na jasnou otázku, jasná odpověď. Dovedu si život bez divadla představit, ale nebude –li to opravdu nutné, divadlo neopustím!