Dvě životní výročí a jedna benefice

U příležitosti posledního uvedení tragikomedie americké autorky Pauly Vogel Nejstarší řemeslo / 1.10.2010 v 19.00 hodin na Komorní scéně Městského divadla v Mostě / oslavily významná životní jubilea dvě herečky, jejichž osobní i profesní život je bytostně spjat s mosteckou činohrou: Eva Klánová a Regina Razovová.


Eva Klánová nastoupila do mosteckého angažmá v roce 1959 jako absolventka pražské Divadelní fakulty AMU po jednoročním působení v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Bylo to v době, kdy herecký soubor tehdy Divadla pracujících v Mostě procházel zásadní generační proměnou.


V první polovině šedesátých let 20.století do Mostu postupně přicházeli noví, převážně mladí herci / např. Stanislav Oubram, Emma Černá, Jiří Havlík, Jaromír Šnajdr, Věra Mrázková a jiní / a s nimi také adepti herectví, elévové Jana Švábová, Václav Neckář a v roce 1963 druhá jubilantka Regina Razovová. Zatímco Eva Klánová byla stávajícím členem mosteckého hereckého souboru už rovnocennou partnerkou, Regina Razovová v herecké profesi začínala. Na formování její osobnosti se právě Eva Klánová – starší o deset let – spolu se svými hereckými kolegy a režiséry Lubomírem Poživilem, Zdeňkem Buchvaldkem a Karlem Lhotou výrazně podílela.


Jejich profesní vztah starší a mladší kolegyně přerostl v osobní přátelství, které trvá do dnešních dnů. Společně se staly svědky hořkého konce historické budovy mosteckého divadla, přečkaly stísněné podmínky a dramaturgicko- inscenační rozpaky pětileté existence souboru v Kulturním středisku Máj a dočkaly se otevření nové divadelní budovy. Tady obě herečky působí dodnes, což je samo o sobě jevem nevšedním, který stojí za pozornost a především uznání.

Kromě společného, dlouholetého účinkování v hereckém souboru mostecké činohry, přímého partnerství na jevišti / například v inscenaci Podivná paní Savageová a naposledy v Nejstarším řemesle / mají Eva Klánová a Regina Razovová společný ještě vřelý vztah k poezii a talent k její interpretaci. To dokázaly v minulosti mnohokrát při komponovaných klubových pořadech – jakými byly třeba Ovidiovy Listy heroin, Chaucerovy Povídky cantenburské či Horův Jan Houslista – i sólových vystoupeních. Potlesk, kterého se při derniéře Nejstaršího řemesla a současně i jejich společné benefici Eva Klánová s Reginou Razovovou dočkají, bude potleskem zaslouženým. Nejen pro to, co odvedly na jevišti, ale také pro to, že vždy patřily a patří do řad těch herců, kteří ctili divadlo, jeho etiku, profesionální přístup, nasazení a lidskou slušnost, což jsou vlastnosti v dnešní naší společnosti, a nejen té divadelní, k pohledání.

Vlastimil Novák, dramaturg Městského divadla v Mostě