Mezinárodní den divadla 2014

"MEZINÁRODNÍ DEN DIVADLA byl ustanoven v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem (International Theatre Institute – ITI). Tento den slaví každoročně 27. března všechna národní střediska ITI a spolu s nimi celá mezinárodní divadelní obec. Při této příležitosti se organizují různé národní i mezinárodní divadelní akce – k nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství – z podnětu Mezinárodního divadelního institutu je každoročně jeho autorem vybraná světově proslulá divadelní osobnost."
                  
Světový den divadla 27. března 2014
 


        V  každé společnosti  lidé  touží  se  vyjadřovat.
Pod stromy  v  malých  vesničkách i na nejmodernějších jevištích světových  metropolí,   ve  školních dvoranách i  v chrámech,  ve  slumech,  v  komunitních  centrech,  na  městských    tržištích  a  ve sklepeních uprostřed velkoměst se  lidé  scházejí,  aby  komunikovali  v pomíjivém  světě divadla,   ve světě,  který si vytváříme,  abychom tělem,   dechem a hlasem  vyjádřili veškerou lidskou složitost, rozmanitost  a zranitelnost.
     Scházíme  se, abychom plakali,  vzpomínali,  abychom přemýšleli,  abychom se učili,  abychom něco prohlašovali  a  dali průchod  své  fantazii.   Setkáváme se,  abychom obdivovali  technické dovednosti  a zároveň  ztělesnili božstva.  Zadržujeme  náš  kolektivní  dech  v údivu nad naší  schopností  vnímat  a tvořit  krásu,  nad mírou  našeho  soucitu  i  naší obludnosti. Pospolitost  nám  dodává  energii  a  moc.   Můžeme oslavovat bohatství  našich  různých   kultur a zrušit hranice,   jež nás rozdělují.
V  každé  společnosti  lidé touží  se  vyjadřovat.  Protože se ten pocit  zrodil   ze společenství,   používá  masky  a  kostýmy   našich rozmanitých  tradic.   Ten pocit  si osedlal naše  jazyky,  naše rytmy a naše  gesta a   dokáže   vytvářet    v našem středu  jistý  prostor.
 A my, umělci,  kteří pracujeme s tímto  prastarým uměním,    musíme s jeho pomocí zasáhnout  lidská  srdce a ovlivnit naše  myšlení,  musíme použít  i  naše  těla, abychom odhalili skutečnost v celé její  pozemskosti  a  třpytivé  tajuplnosti.
     Ovšem v době, kdy miliony lidí  bojují o přežití,   kdy miliony trpí  pod nadvládou   utlačovatelských  režimů  a   dravého  kapitalismu,   kdy miliony prchají  před  střety,  před  utrpením,   v  době,  kdy  tajné služby  narušují  naše soukromí a  a všepřítomné vlády  cenzurují  naše  slova,  v  době,  kdy  lesy  jsou ničeny  a  živočišné  druhy  vybíjeny,  kdy jsou oceány  otráveny,   - co  máme  odhalit?  
Ve  světě   nerovné   moci,   kdy všelijaké hegemonie  se  snaží  nás  přesvědčit, že  jeden  národ,  jedna rasa,   jedno pohlaví, jedna sexuální preference, jedno náboženství,   jedna  ideologie,  jeden  kulturní  rámec  je lepší  než  všechny ostatní,  můžeme ospravedlnit  požadavek,  aby umění  nebylo spoutáno   společenskými  požadavky?   
Máme  se my, umělci  pracující  v arénách a  na jevištích, podřídit sterilizujícím  požadavkům  trhu  nebo  máme  použít  naši  sílu  a   zajistit   si místo v srdcích  a  myslích  lidí,   svolávat  lidi  k sobě, inspirovat  je, okouzlovat, informovat je  a  vytvořit  svět  naděje a otevřené, upřímné spolupráce?  

přeložila Dagmar Steinová

International Theatre Institute ITI
Mezinárodní divadelní ústav - ITI
World Organization for the Performing Arts
Světová organizace scénických umění


 
Brett Bailey
 
je jihoafrický dramatik, výtvarník, režisér, autor uměleckých instalací a umělecký ředitel THIRD WORLD BUNFIGHT. Působil v Jižní Africe, Zimbabwe, Ugandě, Haiti, Demokratické republice Kongo, ve Spojeném království a Evropě.
Mezi jeho uznávaná ikonoklastická dramata, která postihují dynamiku post-koloniálního světa, patří např.:BIG DADA, IPI ZOMBI?, iMUMBO JUMBO, medEia and ORFEU, z jeho představení/instalace např. EXHIBITs A & B.

Jeho práce se uváděly v Evropě ( zejména na významných festivalech jako např. Holland festival, Wiener Festwochen ad.), Austrálii a Africe, a byly oceněny četnými uznáními, včetně Zlaté medaile za scénické návrhy na Pražském Quadriennale 2007. Byl předsedou mezinárodní poroty Pražského Quadriennale 2011 a členem poroty soutěže “Music Theatre Now” (Hudební divadlo dnes), pořádané Mezinárodním divadelním ústavem – ITI International Theatre Institute v březnu 2013.
Režíroval zahajovací ceremoniál Světové konference o umění a  kultuře v Johannesburgu (2009) a v letech 2006-2009 připravoval zahajovací představení pro Mezinárodní festival umění v Harare.
©Pascal Gely
V letech 2008-2011 byl kurátorem  jediného veřejného uměleckého festivalu v Jižní Africe ‘Infecting the City’, pořádaného v Kapském Městě. V roce 2014 byl pověřen Mezinárodním divadelním ústavem – ITI dodat Poselství k mezinárodnímu dni divadla na UNESCO.


Mezinárodní divadelní ústav

SVĚTOVý DEN DIVADLA – 27. března

Ustavení Světového dne divadla navrhl nejdříve v Helsinkách a potom ve Vídni na 9. světovém kongresu Mezinárodního divadelního ústavu v červnu 1961 jménem Finského střediska Mezinárodního divadelního ústavu prezident Arvi Kivimaa. Tento návrh, podporovaný skandinávskými středisky, byl schválen aklamací.

Národní střediska Mezinárodního divadelního ústavu ITI, jichž je dnes téměř 100 na celém světě, slaví od té doby každý rok 27. březen (datum zahájení sezony "Divadla národů" v roce 1962 v Paříži) jako Světový den divadla mnohočetným a nejrůznějším způsobem.

Mezinárodní divadelní ústav, založený v roce 1948 organizací UNESCO a světově proslulými divadelními osobnostmi, je nejvýznamnější mezinárodní nevládní organizací v oblasti performing arts, která má formální příbuzenské vztahy s UNESCO (vztahy poradenství a přidružení). ITI usiluje o "prosazování mezinárodní výměny poznatků a praxe v oblasti reprodukčního umění, podněcování tvorby a zvyšování spolupráce mezi divadelníky, vytváření povědomí veřejného mínění o nezbytnosti počítat s uměleckou tvorbou v oblasti rozvoje, prohlubování vzájemného porozumění za účelem účasti na posilování míru
a přátelství mezi národy, připojení se k obraně ideálů a cílů organizace UNESCO."

Akce, pořádané na oslavu Světového dne divadla, se snaží výše zmíněné cíle naplňovat. Každý rok je přizvána význačná divadelní osobnost nebo osoba, aby se podělila o své úvahy o divadle a souladu mezi národy. To, co je známé jako Mezinárodní poselství, se překládá  do více než
20 jazyků, předčítá pro desítky tisíc diváků před představeními v divadlech na celém světě
a tiskne ve stovkách deníků. Kolegové v audiovizuální oblasti bratrsky pomáhají a více než stovka rozhlasových a televizních stanic vysílá Poselství posluchačům ve všech koutech všech pěti kontinentů.

Jean Cocteau byl autorem prvního Mezinárodního poselství v roce 1962. V roce 1993 vydalo Venezuelské středisko ITI dvě antologie, jednu obsahující všechna poselství od roku 1962 do roku 1993 v originálních jazykových verzích a druhou sbírku ve španělštině.

Světový den divadla je příležitostí pro divadelníky, aby oslavili sílu reprodukčního umění spojovat lidi, je to příležitost podělit se se svými diváky o určitou vizi svého umění a jeho schopnost přispívat k porozumění a míru mezi národy.

Spolu s širokým rozšířením Mezinárodního poselství, které je ústředním znakem Světového dne divadla od jeho zavedení v roce 1961, zahrnuje Světový den divadla četné akce ve všech částech světa od téměř intimních projevů až po velké lidové slavnosti.

Mezi speciální akce, které se konají na znamení Světového dne divadla, patří:

Čtení Poselství v divadlech před večerními představeními 27. března.
Mezinárodní festivaly v tento den nebo během týdne nebo měsíce obsahujícího 27. březen, např. Japonsko, Kamerun, Burkina Faso, Kuvajt.
Speciální představení: např. Belgie, Filipíny, Kypr, Tunisko, Rumunsko, Švédsko, Monako, Španělsko, Zaire a jinde.
Sympozia, kolokvia a konference u kulatého stolu o různých aspektech role divadla ve společnosti, např. Řecko, Bangladéš, Chorvatsko, Rumunsko, Makedonie, Indie.
Speciální ceny za vynikající výkony v divadelním a tanečním umění – zvláště ceny udělené jako uznání mezinárodního vlivu činnosti oceněných osobností, např. střediska ITI ve Finsku, Maďarsku, Velké Británii, Izraeli, Polsku, Ugandě, Rusku, Německu, Slovinsku a jinde.
Otevření nových divadel, divadelních muzeí a divadelních výstav; dny otevřených dveří a prohlídky divadel s průvodcem.
Národní poselství v mnoha zemích, např. Rumunsku, Zimbabwe, skandinávských zemích a některých latinskoamerických zemích.
Články v tisku o divadle a komentáře o Mezinárodním poselství.
Rozhlasové a televizní pořady o divadle, včetně pořadů pro speciální okruh diváků, např. Indie, Rumunsko, Libanon, Sierra Leone a jiné země.
Speciální vysílání dramatických pořadů na národních a regionálních televizních a rozhlasových stanicích.
Bezplatná představení nebo volné lístky do divadla, které jsou tradičně k dispozici v některých zemích, např. v Maďarsku, Egyptě, Chille, Španělsku, Řecku, Belgii, Turecku atd.
Projevy významných národních osobností, např. v USA, skandinávských zemích.
Výzdoba divadel, lidové plesy, veletrhy a průvody.
Speciální plakáty vydané středisky ITI k této příležitosti.
Speciální známka  byla vydána ve Francii při prvním Světovém dni divadla,  v roce 1962 indická pošta zrušila známky na dopisech a nahradila je nápisem oslavujícím divadlo a mír. I v dalších letech v mnoha zemích vydávány příležitostné známky s divadelní tematikou k tomuto Dni.
Představení na pomoc divadelním charitativním organizacím, např. skandinávské země, Velká Británie.

Zdá se, že mnohé akce plní řadu funkcí. Zatímco všechny akce manifestují mezinárodní aspekt, oslavy Světového dne divadla často poskytují příležitost, aby se městská
a provinciální divadla v určité zemi více sblížila. Pomocí bezplatných představení
a rozhlasových a televizních pořadů, které mohou dojít jak k dlouholetým milovníkům divadla, tak k těm, kteří nikdy žádnou hru neviděli, divadelní profesionálové také rozvíjejí a zlepšují vztahy se svými diváky.

Četné akce jsou mnohostranného rázu a často je pořádají střediska, která mají k dispozici jen omezené prostředky. Například Bangladéšské středisko ITI a Federace divadelních skupin Bangladéše oslavují Světový den divadla za účasti celé divadelní komunity.
V průvodu ulicemi Dháky se sejde více než 1000 herců a hereček v divadelních kostýmech. Pořádají se divadelní výstavy a večer následuje tradiční přednáška o divadle v Bangladéši a divadelní představení různých divadelních společností.



ITI – Provolání k Mezinárodnímu Dni divadla – 27. března

Autoři Poselství:
 1962:  Jean COCTEAU
 1963:  Arthur MILER
 1964:  Laurence OLIVIER – Jean-Louis BARRAULT
 1965:  Anonym
 1966:  René MAHEU, generální ředitel UNESCO
 1967:  Helen WEIGEL
 1968:  Miguel Angel ASTURIAS
 1969:  Peter BROOK
 1970:  Dimitrij ŠOSTAKOVIČ
 1971:  Pablo NERUDA
 1972:  Maurice BEJART
 1973:  Luchino VISCONTI
 1974:  Richard BURTON
 1975:  Ellen STEWART
 1976:  Eugene IONESCO
 1977:  Radu BELIGAN
 1978:  národní poselství
 1979:  národní poselství
 1980:  Janusz WARMINSKI
 1981:  národní poselství
 1982:  Lars af MALMBORG
 1983:  Amadou Mahtar M´BOW, generální ředitel UNESCO
 1984:  Michail  CARJEV
 1985:  Abndré-Louis PERINETTI
 1986:  Wole SOYINKA
 1987:  Antonio GALA
 1988:  Peter BROOK
 1989:  Martin ESSLIN
 1990:  Kirill LAVROV
 1991:  Federico MAYOR – generální ředitel UNESCO
 1992:  Jorge LAVELLI – Arturo USLAR PIETRI
 1993:  Edward ALBEE
 1994:  Václav HAVEL
 1995:  Humberto ORSINI
 1996:  Saadalla WANNOUS
 1997:  Jeong Ok KIM
 1998:  50. výročí  ITI – speciální poselství
 1999:  Vigdís FINNBOGADÓTTIR
 2000:  Michel TREMBLAY
 2001:  Iakovos KAMPANELLIS
2002:  Girish KARNAD
2003:  Tankred DORST
2004:  Fathia  EL ASSAL
2005:  Ariane MNOUCHKINE
2006:  Victor Hugo RASCON BANDA
2007:  Jeho Výsost šejk Dr. Sultan Bin Mohammed AL-QASIMI
2008:  Robert LEPAGE
2009:  Augusto BOAL
2010:  Judi DENCH
2011:  Jessica A. KAAHWA
2012:  John MALKOVICH
2013 : Dario FO
2014 : Brett BAILEY