- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Nadějný student v Mostě

V červnové premiéře komedie Dokonalá svatba se mosteckým divákům představila další nová mladá tvář. Nadějný student herectví Michael Vykus. Ve své první a náročné roli doslova zazářil. Kromě již zmíněné komedie můžete herce nově vidět také v muzikálu Noc na Karlštejně.    

Herectví studujete na pražské konzervatoři, čeká Vás poslední dobrovolný ročník. Proč jste neukončil studium v pátém ročníku?
Neukončil jsem studium, protože jsem chtěl školu dodělat. Říkal jsem si, že když už jsem na škole pět let, zbývá už jen rok do absolvování, a budu mít alespoň diplom a nejen maturitu. Také se rád vídám s kamarády ze školy. Plus mám ještě chvíli status studenta.“

Proč jste se dal na herectví? Máte kořeny v rodině?
Dostal jsem se k tomu celkem rychle a nečekaně. Z naší rodiny nemá nikdo nic s divadlem společného, táta je chirurg, máma doktorka přírodních věd a magistra oboru právo a sestra také čerstvě dostudovala práva, proto bylo celkem překvapení, když jsem se dal na tuhle cestu. Když mi bylo asi 13 let, sestry kamarádka se mě zeptala, jestli nechci zkusit dramaťák. Říkal jsem si, proč ne? Třeba mě to bude bavit. A bavilo. Kroužek vedla paní profesorka Kostečková, která učila např. Kláru Issovou nebo Terezu Voříškovou a obě dovedla na konzervatoř. Po pár měsících se mě paní Kostečková zeptala, jestli chci také zkusit přijímačky na konzervatoř, že mi pomůže s přípravou. V té době jsem studoval osmileté gymnázium a neměl jsem co ztratit, tak jsem souhlasil. Asi půl roku jsem se s pomocí paní profesorky připravoval, až jsem nakonec prošel všemi třemi koly přijímacích zkoušek a byl přijat.“

Vy jste právě na hereckém a kariérním startu. S jakými ideály a ambicemi?
Rozhodně chci dál dělat divadlo, teď už si ani nedovedu představit jiné povolání, a moc rád bych se dostal k filmu. Mám za sebou pár natáčení různých studentských projektů FAMU, epizodní roli v seriálu, ale chtěl bych si zahrát v celovečerním filmu.“

V červnu letošního roku jste na mostecké scéně debutoval vynikajícím výkonem v komedii Dokonalá svatba. Téměř celou dobu jste vlastně na jevišti. Byl to pro Vás, pro nováčka, hodně těžký úkol?
Zas tak těžké to nebylo, hlavně proto, že mě to moc bavilo. Dokonalá svatba je výborně napsaná a zkoušení s Milanem Schejbalem bylo skvělé. Ale také už jsem měl trochu zkušenosti s tím, že jen občas slezu z jeviště. Bylo to představení, které jsme nazkoušeli mimo školu s kamarády, jmenuje se Postel aneb Život není pro děti. To se hraje bez pauzy a trvá asi hodinu a dvacet minut. Těžší ale je, hrát na tak velkém prostoru jako je scéna mosteckého divadla. S tím jsem zkušenosti neměl a trochu jsem se bál, abych to zvládnul.“

Překvapilo Vás v Mostě během zkoušení něco, co jste ze školy neznal? 
Překvapilo mě, že jde za pět týdnů nazkoušet představení. Ve škole a i v jiném pražském divadle jsem vždy zkoušel minimálně dva měsíce. Byl jsem docela vyděšený, protože jsem v tu dobu zkoušel i školní představení Baron ve větvích, který se mimo jiné před lety hrál i v mosteckém divadle, jezdil jsem do Mostu a zpět tři týdny v kuse a říkal jsem si, že se to nedá stihnout, ale stihli jsme to akorát.“

Kde Vás v současnosti mohou diváci ještě vidět?
Hraji v Divadle konzervatoře - Divadlo na Rejdišti, kde účinkuji ve zmíněném Baronovi ve větvích, poté v australském drama v dobách kolonizace Pod Jižním křížem a v pěkné komedii Roztomilý člověk, podle filmu ze 40. let s Oldřichem Novým. A poté jezdíme na zájezdy se zmíněným představením Postel.“

Co Vás po herecké stránce čeká v tomto roce?
V Mostě se se mnou počítá do plánovaného muzikálu Hvězdy na vrbě, který bude mít premiéru v prosinci, dál se však budu připravovat na diplomovou práci a absolventské zkoušky.“

Jaké divadlo máte rád a co je podle Vás divadlo?
Nemám žádný oblíbený žánr, záleží mi jen na tom, jak je to udělané. Divadlo je pro mě určitým posláním, určitou službou. Jako Řekové věřili, že divadlo je služba bohům, pro mě je to služba lidem - divákům. Jsem rád, když divák odejde z divadla a ještě nějakou chvíli přemýšlí nad představením, či nad sebou, nebo když mohu divákovi zvednout náladu, že zapomene na osobní problémy. Když mu mohu něco předat. To je podle mě divadlo.“

Děkuji za rozhovor
bona


Michael Vykus


Michael Vykus s Vítkem Herzinou
Foto: L. Šeiner