- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Odysseia (Cesta) zkoušíme

Odysseia

 

Výpravný muzikál o strastiplné cestě slavného řeckého hrdiny. Napínavé dobrodružství i příběh lásky, věrnosti, naděje, pýchy i malověrnosti.

Mostecká divadelní adaptace vychází dílem z Homérovy Odysseie (v překladu Otmara Vaňorného), částečně je inspirována vyprávěním Rudolfa Mertlíka. Inscenace Odysseova legendárního putování v režii Zbyňka Srby slibuje obrazivou a poutavou podívanou, vhodnou jak pro dospělé, tak mladé publikum. Diváci na obrovském mosteckém jevišti uslyší sugestivní rockovou hudbu Oldřicha Veselého (byl mimo jiné členem legendární kapely Blue Effect) a spatří velkolepé scénické efekty – pohyblivé točny i působivou projekci od Martina Studeckého. Diváci se mohou těšit nejen na hrdinu trójské války, ale také na všechny hlavní bohy řeckého pantheonu.

Zbyněk Srba – režisér

Zbyněk Srba

V roce 1986 ukončil studium režie na Divadelní fakultě AMU v Praze. Po absolutoriu odešel s generační skupinou svých spolužáků z DAMU do nově otevřeného divadla v Mostě, kde režijně připravil např. Filosofskou historii, Cirkus Humberto, Mistra a Markétku a další. Stal se spoluautorem řady původních dramatizací (společně s V. Novákem), tyto tituly byly následně uvedeny na mostecké scéně v českých premiérách. V roce 1989 se stal šéfem činohry, kterým byl až do svého odchodu do Brna. V tomto období rovněž režíroval v Městských divadlech pražských a pedagogicky působil na Pražské konzervatoři.

V letech 1993 – 2007 byl angažován jako kmenový režisér Mahenovy činohry Národního divadla v Brně (v letech 1997 – 2003 rovněž jako umělecký šéf činohry). Pohostinsky působil v řadě divadel včetně Národního divadla Praha a Národního divadla moravskoslezského Ostrava, Městského divadla Brno a dalších. Režijně připravil přibližně osmdesát inscenací na profesionálních scénách. Na více než polovině z nich se podílel rovněž jako spoluautor dramatizace nebo úpravy. Na Divadelní fakultě JAMU pracuje od roku 1994 jako pedagog.

V roce 2000 obhájil titul Ph.D. a v roce 2008 byl na DIFA habilitován. Od 16. října 2008 je děkanem Divadelní fakulty JAMU. V poslední době v Mostě režíroval například inscenace Golem, My fair lady, Starci na chmelu či Noc na Karlštejně.

J. Koudela, L. Jagerčíková

Jakub Koudela ODYSSEUS, Lucie Jagerčíková PÉNELOPA

Hlavní roli ztvární Jakub Koudela, dále hrají Lucia Jagerčíková, Ondřej Dvořák, Otto Liška, Jan Beneš, Vít Herzina, Jakub Dostál, Zita Benešová, Ivana Zajáčková, Eva Radilová, Michal Pešek, Josef Ráček, Bohuslav Patzelt, Michaela Krausová, Marcel Rošetzký, Matyáš Procházka, Jiří Kraus, Lilian Fischerová a mnoho dalších.

O. Liška

O. Liška ZEUS / TEIRESIÁS, foto T. Branda

E. Radilová

E. Radilová KIRKÉ

 

O. Dvořák

Ondřej Dvořák HERMÉS

Slovo dramaturga

Návrat ithackého krále Odyssea z války v Tróji představuje jeden z nejznámějších a nejpřitažlivějších příběhů v dějinách literatury. Jako v každém velkém eposu nestojí příběh jen na napínavém dobrodružství, ale dotýká se rovněž zásadních (archetypálních) věcí člověka – lásky, přátelství, naděje, sebepoznání i touhy po domově, ale také pýchy, marnivosti či malověrnosti.

Mýtická tematika je součástí rozsáhlých eposů nejstarších kultur. Dochovala se například indická Bhagvadíta, sumerský Epos o Gilgamešovi, severské mýty Kalevala (nebo Edda). Ve starší evropské kultuře existují eposy Píseň o Rolandovi nebo Cidovi, epos Alexandreis, německá Píseň o Nibelunzích, Angličané mají Beowulf atd. Starověký epos oživil romantismus.

Všelijaké mytologické motivy či „mytologický“ způsob vyprávění je trvale přítomný v evropské kultuře, nejen ve velké románové literatuře, ale různé praramytologické prvky nalezneme i v komiksové či filmové pop kultuře (například Star Wars).

Autoři dvacátého století napsali mnoho nejrůznějších parafrází a aluzí. Joyce vytvořil postmoderního Odyssea, Camus „definoval“ absurdno v knize Mýtus o Sisyfovi, mytologickým odkazem se „zabývali“ také Updike, Kazantzakis či Tolkien.

Michal Pětík, dramaturg