Rozhovor s režisérem: Nejsem chytřejší než autor

Slavný titul Přelet nad kukaččím hnízdem režíruje v Mostě mladý, ale zkušený režisér Pavel Khek. Jeho záběr je ale mnohem širší, jak také zjistíte v následujícím rozhovoru. Výsledek mnohatýdenní práce uvidíte poprvé v pátek 15. února v 19.30 hodin na Velké scéně našeho divadla. Do procesu zkoušení můžete nahlédnout ve fotogalerii. 

- Co vás první napadlo, když jste dostal z Mostu nabídku na režii dramatu Přelet nad kukaččím hnízdem?      „Uvažoval jsem o tom asi 5 vteřin. Ten titul mám opravdu rád a je to jedna z mých nejzásadnějších knížek už od puberty. Mostecké divadlo se opravdu trefilo do mého vkusu.“

- Většina z nás zná vynikající stejnojmenný film Miloše Formana. Neobával jste se ani na chvíli srovnání, ke kterému většinou stejně dojde? 
„To srovnání přijde, ale neobával. Je to zkrátka jiné umění, jiný druh média. Ten film je dobrý a je zvláštní, kolik lidí ho v Čechách zná. Je to jeden z mála titulů, kdy jdou diváci na něco, co opravdu znají. My je tedy nepřekvapíme tím, jak to dopadne, ale budeme se snažit překvapit pojetím, jak to uděláme. Forman má detaily, střih a další filmové prostředky, my máme autenticitu divadla, že se to děje tady a teď.“

- Jaké je tedy Vaše pojetí mosteckého Přeletu nad kukaččím hnízdem? V hlavních rolích uvidíme mladé herce - Mc Murphyho v podání Aleše Petráše, v roli indiánského náčelníka Bromdena Vuka Čelebiče.
„Tím že jsou to mladší herci, bude příběh směřovat trochu ke generační konfrontaci, ale nebude potlačovat to podstatné,co v románu je. Pro Mc Murphyho je svoboda největší hodnota a jestli je mu dvacet, třicet, padesát je jedno. To je víc o názoru, o přístupu k životu, než o té věkové zkušenosti. Pro mě to bylo zajímavé tím, že on přijde do blázince oproti ostatním starším pacientům jako nový, což se dalo dobře nahradit tím „mladý“. Mladý člověk na prahu života – to mi přišlo inscenačně možné. Což vysvětluje v zásadě to, proč je v hlavní roli tak mladý herec, Aleš Petráš. Pro něj je to taky zkušenost a zkouška ohněm. Není jednoduché hrát takovou roli v tak mladém věku. Ale zatím to vypadá, že energii a chuť má.“

- Máte za sebou režie jiných světoznámých titulů / Drácula, Nebezpečné vztahy ad. /, podle jakého klíče k nim přistupujete? Spoléháte např. na vlastní invenci a rukopis, nebo je pro Vás důležitější předloha?
„To je docela zapeklitá otázka. Já mám docela rád velké tituly. Ta velká díla světové literatury mě nějakým způsobem lákají. Nějaký rukopis nejspíš mám, ale na druhou stranu mám přece jen úctu k textům, předloze. Mám zkrátka pocit, že autor je trochu chytřejší něž já, nebo herci. Proto se snažíme i v Přeletu nad kukaččím hnízdem o zachování základních parametrů knihy.“

 - Patříte k režisérům, kteří mají předem danou "koncepci", nebo současně jako herec dáváte kolegům prostor vlastního přístupu k roli?
„To záleží na mnoha okolnostech, na titulu, na času pro zkoušení, jestli znáte herce apod. Dříve jsem hodně improvizoval, ale když je na podobný titul jen pár týdnů, mám dnes dost konkrétní představu. Nedovolím si jít do režie bez přesné koncepce. Samozřejmě, když pak herci přinesou nějakou svoji invenci, tak nejsem ještě tak zkostnatělý, že bych ji nepřijal, nebo alespoň nevyzkoušel. Pokud je to lepší, než co jsem si vymyslel já, jsem schopen to změnit. V tu chvíli vznikají kompromisy v dobrém slova smyslu.“

- Vy sám jste už vystřídal řadu "rolí" - od herce, přes dramaturga, překladatele, pedagoga, uměleckého šéfa, režiséra. Jak se cítíte nejlépe? Nebo je to pro Vás jakási "symbióza", přirozeně se doplňující působení divadelních souvislostí?
„To rozdělení tak nevnímám. Myslím že je potřeba mít přehled o ostatních profesích. Němci na to mají pojmenování „theatermacher“ – divadelník. Já jsem taky osvětlovač, zvukař…Nejvíc se ale asi cítím být režisérem. Nejšťastnější jsem s herci na zkoušce, když tvoříme a něco vzniká. To je asi to, co mě naplňuje nejvíc. Když se ale např. při technické zkoušce staví kulisy a vzniká stavba, tak to je také půvab té práce. Takže nejen herci, ale i ostatní složky divadla mě baví.“

- V současnosti máte za sebou režijní práce v osmi divadlech - od Prahy, přes Mladou Boleslav, po Zlín a Most. Můžete tedy srovnávat. Jak hodnotíte mosteckou činohru?
„Ano já se stávám odborníkem na oblastní česká divadla, zejména na velké scény. Já to vnímám jako velkou výhodu a kvalitu. Jsem přesvědčený, že tady v Mostě si herci váží divadelní práce. Zatím je to v Mostě velmi pozitivní. Chuť, připravenost, pracovní morálka jsou tady na výbornou.

- Na co byste Vy sám pozval mostecké diváky?
„Zejména na příběh. Je to jeden z nejpravdivějších příběhů 20. století. Keseymu se opravdu podařilo vystihnout, co znamená jedinec v dnešní době. Pozval bych tedy na geniálně napsaný příběh a na herecké výkony. A to nejen na výkony Zity Benešové v roli sestry Ratchedové a Aleše Petráše jako Mc Murphyho, ale i těch ostatních. Oni jsou všichni hodně dobří, oni ty blázny hrají s nějakou zvláštní chutí…
Děkuji za rozhovor Bona


Pavel Khek
Foto: os. archiv režiséra

Fotogalerii ze zkoušek pořídil Luboš Pitín

---