- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Také divadlo podpoří sbírku

Mimořádná charitativní akce proběhne na přelomu února a března v Mostě. K iniciativě na obnovu sochy Tomáše Garriqua Masaryka se připojuje i Městské divadlo v Mostě. Veřejná sbírka finančních prostředků bude zahájena na několika místech města, za účasti mosteckých zastupitelů, radních a zástupců dalších institucí.  

Slavnostní zahájení sbírky

Středa 29. února 2012 v 16.00 hod. ve foyeru Magistrátu města Mostu
Zahájí primátor Ing. Vlastimil Vozka a tajemnice Mgr. Jaroslava Boudová

Čtvrtek 1. března 2012 v 8.30 hod. v recepci MSSS
Zahájí náměstkyně JUDr. Hana Jeníčková a ředitelka Ing. Vlasta Jakubcová

10.00 hod. ve foyeru Městského divadla v Mostě
Zahájí náměstek Ing. Luboš Pitín a ředitel MgA. Jiří Rumpík

12.00 hod. v recepci SBD Krušnohor
Zahájí radní Ing. Irena Čapková a ředitel František Ryba

13.00 hod. v recepci Střediska volného času
Zahájí radní Miroslav Fencl a ředitelka Ing. Eva Martinovská

14.00 hod. v recepci Městské knihovny v Mostě
Zahájí náměstek Mgr. Karel Novotný, MBA a ředitel Ing. Tomáš Ondrášek

Program: 1. Úvodní slovo, 2. Odhalení informačního banneru, 3. Proslov, 4. Odhalení kasičky, 5. Zapečetění kasičky, 6. Symbolické vhození prvních příspěvků

Socha prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se vrátí do Mostu

 Mostečtí radní rozhodli o obnovení pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Měl by se stát další významnou spojnicí mezi zaniklým starým Mostem a nově vybudovaným městem. Zájemci z řad firem i občanů se mohou podílet na zhotovení sochy jedné z nejvýznamnějších osobností našich dějin přispěním do veřejné sbírky.
Uskuteční se od 1. března 2012 do konce roku 2013. Osudy pomníku TGM V listopadu roku 1933 se pro zhotovení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka vyslovil Igor Jareš z Českého městského osvětového sboru. Na realizaci tohoto návrhu se začalo téměř okamžitě pracovat. Byl založen Výbor pro postavení pomníku TGM v Mostě.
Jednalo se tehdy o spolek, v němž byli zástupci českých i německých spolků, okresního úřadu, posádkového velitelství a města Mostu, své členy zde měly i jednotlivé politické strany. Přísně se dodržovalo paritní zastoupení české a německé národnosti.
První schůze výboru se konala 27. 11. 1933. Předsedou výboru se stal okresní hejtman Antonín Žák. Již na této schůzi bylo vybráno 180 Kč jako základ pro finanční sbírku. Stanovy výboru obsahovaly i všechny dovolené způsoby získávání finančních prostředků na stavbu pomníku. Byly proto pořádány sbírky, rozesláno 5 000 dopisů se žádostmi o příspěvek na úřady, spolky a podniky v celé republice. Pořádaly se přednášky, slavnosti, divadelní představení a promenádní koncerty. Součástí byly i finanční dary od dalších dobrovolných dárců. Pak ale Antonín Žák onemocněl a veškeré přípravné aktivity se zastavily.
Činnost spolku se obnovila v lednu roku 1935, kdy již všechnu potřebnou agendu vedl JUDr. Vojtěch Pfleger, místopředseda výboru a vládní komisař města Mostu. Za tři měsíce se podařilo shromáždit potřebnou finanční částku. Město Most věnovalo největší část, a to 10 000 Kč, zastupitelský okres Most daroval 5 000 Kč. Na návrh technické komise Výboru pro postavení pomníku TGM v Mostě byl, po přímém jednání s několika umělci, v červnu roku 1935 vybrán návrh akademického sochaře Josefa Fojtíka, profesora pražské umělecké průmyslovky. Domluvený honorář činil 120 000 Kč, včetně odlití bronzové sochy pražskou firmou Barták. Aby nepřevažoval český prvek, dohodlo se, že mramorový podstavec pod sochu a úpravu okolí provede mostecký architekt H. Mayer a německá firma Burghart.

Osudy pomníku Tomáše Garrigua Masaryka

Dalším úkolem bylo zvolení vhodného místa pro umístění takové sochy. Výbor si vyžádal posudky odborníků, architektů a sochařů a na základě těchto posudků vybral I. náměstí, které se tehdy jmenovalo Švehlovo náměstí. JUDr. Pfleger poté vydal svolení s přemístěním kašny na II. náměstí, aby se nejreprezentativnější místo ve městě uvolnilo pro sochu, která byla 3,2 m vysoká a jejíž váha dosahovala 1 500 kg.
Celkové výdaje se nakonec vyšplhaly na 155 000 Kč, pro Výbor to ale nepředstavovalo žádný problém, neboť finančních prostředků mělo dostatek. Zbylé peníze se poté rozdělily stejným dílem mezi Českou a Německou okresní péči o mládež. Dne 10. října v 17.00 hod. byla do základního kamene pomníku vložena měděná schránka obsahující pamětní spis, půdu ze čtyř legionářských bojišť, soudobé kovové mince a československé známky.


Datum slavnostního odhalení pomníku bylo stanoveno na 28. říjen 1935. U příležitosti tohoto aktu byly vydány pamětní medaile, odznaky a připravena pamětní razítka. Celé město se zapojilo do generálního úklidu veřejných prostor a zkrášlilo své domy slavnostní výzdobou. Ten den vytrvale pršelo, přesto se na náměstí sešlo asi 30 000 lidí, z okolních vesnic se dokonce vypravily průvody. Byly zastoupeny školy, spolky, úřady a další instituce. Na tribuně se shromáždili představitelé města a pozvaní hosté, mezi nimiž byli i ministr zahraničních věcí Edvard Beneš a ministr František Spina. Po česko-německých projevech obou ministrů byla bronzová socha na žulovém podstavci konečně odhalena.


Večer 27. 10. 1938 byla socha z podstavce sejmuta nacisty (symbolicky ovázali provazy kolem krku) a později roztavena a přeměněna na materiál pro německou zbrojní výrobu. Díky J. Fojtíkovi, který přes válku přechoval odlévací formu, mohla být socha roku 1946 znovu osazena. 18. 4. 1955 byla socha opětovně odstraněna a uložena do vstupní haly mosteckého muzea. Když se muzeum později stěhovalo, nenašlo se pro sochu v menším prostoru mosteckého muzea místo.

V roce 1978 se zástupci ONV rozhodli, že socha musí být rozřezána a získaný materiál předán MNV v Meziboří k odlití sochy osvobození. Nová socha však z materiálu nikdy vytvořena nebyla, neboť materiálu bylo údajně málo. Rozřezané kusy bronzu se pak dopravily do prostor bělušické věznice, kde byly údajně zazděny. Takto se dochovaly do roku 1989, kdy byly v Bělušicích objeveny. Otázkou stále zůstává kdo a proč nechal rozřezané fragmenty do Bělušic odvézt. Sestavením fragmentů bylo prokázáno, že socha již netvoří celek, z původních 1 500 kg zbylo pouze 484 kg. Zbývající části nelze žádným způsobem spojit, neboť rozřezáním vznikly centimetrové spáry.