Zemřela herečka Eva Klánová - Roubíková

Kdyby divadlo neexistovalo,

určitě bych si je vymyslela.

/Eva Klánová v březnu roku 2004/

Eva Klánová-Roubíková

2. 6. 1935 – 18. 2. 2018

Dne 18. února zemřela ve Vojenské nemocnici v Olomouci herečka Městského divadla v Mostě paní Eva Klánová-Roubíková.

Eva Klánová, s výjimkou jedné sezony strávené po absolvování divadelní fakulty Akademie múzických umění na jevišti Městského divadla v Mladé Boleslavi, patřila k těm dramatickým umělcům, kteří věnovali celý svůj tvůrčí život divadlu mosteckému. Tady se se svým mimořádným talentem a profesním zaujetím zařadila k slavné herecké gardě z konce padesátých let a počátku šedesátých let 20. století.

Narodila se v Praze a přestože studovala Vyšší hospodářskou školu zahraničního obchodu, její vnitřní zaujetí patřilo divadlu. Toužila stát se herečkou a jak sama kdysi řekla, směřovaly její ambice od mládí na jeviště. Vedle studia hospodářských věd a nevšedního zájmu o veškeré společenské dění navštěvovala kurzy rytmiky, klasického baletu a dokonce se stala i frekventantkou vojenské jízdní školy.

První rolí Evy Klánové na jevišti v historické budově mostecké činohry (tehdy Divadla pracujících) byla Lenka v Jiráskově Filosofské historii, nastudované Zdeňkem Buchvaldkem, jejíž premiéra se uskutečnila 19. září roku 1959. K jejím umělecky nejzávažnějším hereckým úkolům té doby patřily Su-Šu-čuan (Ču-Su-čen: Patnáct šňůrek penízků), Antigona (Jean Anouilh: Antigona), Marie (Josef Topol: Konec masopustu), Soňa (A. P. Čechov: Strýček Váňa) a Hortensie (Félicien Marceau: Vajíčko). O režie těchto titulů se podělili významní mostečtí režiséři Ilja Bureš, Zdeněk Buchvaldek a Lubomír Poživil, kteří zásadním způsobem ovlivnili herecké začátky Evy Klánové v Mostě.

Po roce 1980 následovalo pět let působení mostecké činohry v provizorních podmínkách KS Máj. Eva Klánová tu pokračovala ve svém úspěšném angažmá pod vedením režisérů Rudolfa Felzmanna (Yerma, Coriolanus), Karla Lhoty (Manžel pro Opalu, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky) a Jany Kališové (Možná je na střeše kůň).

S uměleckým souborem činohry pak přešla i do nové budovy mosteckého divadla (od roku 1990 Městského divadla v Mostě), kde se zdejší herecké účinkování uzavřelo spoluprací s režiséry Lubošem Pistoriem (Naše městečko), Zbyňkem Srbou (Cirkus Humberto, Lucerna), Pavel Pecháčkem (Kočičí hra), Vítem Venclem (Každý sám za sebe) a také s režírujícím kolegou Stanislavem Oubramem ( Podivná paní Savageová).

Poslední roli na jevišti Městského divadla v Mostě nastudovala Eva Klánová spolu se svými dlouholetými souputnicemi – Emmou Černou, Věrou Mrázkovou, Reginou Razovovou a Jarmilou Vychodilovou – jako emeritní členky činohry v sezoně 2009 v inscenaci Nejstarší řemeslo pod vedením hostujícího Radoslava Tcherniradeva.

Čest její památce!

Vlastimil Novák

Fota z inscenace Nejstarší řemeslo.