Bohumil Hrabal / KRASOSMUTNĚNÍ

režie: Vítězslav Větrovec
premiéra: 23. února 2024 na Velké scéně

Hrabalovo podmanivé vzpomínání na dětství jako imaginativní divadlo pro mladé, starší a pokročilé.

Tak v těchto povídkách jsem zastavil krásné obrazy, které nestárnou místo mne, tak jsem v této knize zůstal neměnným chlapcem, pořád obklopen pevným zvonem vědoucího nevědomí, pořád vstříc tajemství a udivení z úžasu, co se to kolem děje.

Bohumil Hrabal - světoznámý spisovatel, osobitý vypravěč, jeden z nejvýraznějších tvůrců české poválečné literatury. Doktor práv, který řadu let vykonával všelijaká „neintelektuální“ zaměstnání. Jeho dílo je v mnoha ohledech autobiografické a nese také silné prvky autostylizace. Celý jeho život (a život jeho blízkých) je mu námětem pro psaní. Hrabalovo dílo a jeho život však nejsou totéž. Hrabal věděl, co je to stylizace a mytizace, měnil úhly pohledu a masky, s ironií legendarizoval nejen své nejbližší přátele (Něžný barbar 1981), ale i sám sebe (Svatby v domě 1987). Autostylizace platí i pro takzvané memoárové texty - Příliš hlučná samota (1980),  Postřižiny (1976), Harlekýnovy milióny (1981) nebo právě Krasosmutnění (1979).

Na mostecké jeviště se tak vrací Hrabal poetický, vzpomínající, „živočišný“ i krásně smutný. V adaptaci vytvořené přímo pro mostecké divadlo se diváci vypraví do nymburského pivovaru i do přilehlého „městečka, kde se zastavil
čas“. I v Krasosmutnění se objevují známé postavy otce, matky, strýce Pepina a dalších malých i větších figurek. Období končící vítězným Únorem je ztracené v hlubině času a tato ztráta je vykompenzována idylickým,  přikrášleným pohledem dítěte.

Pro svoji silnou obrazivost a situační i dialogický potenciál je Hrabalovo dílo skvělým materiálem pro velké mostecké jeviště i mostecké publikum. Zvláště v režii mladého a talentovaného Vítězslava Větrovce.