Premiéra: 10. prosince 2027 na Velké scéně.

Režie: Mikoláš Tyc

Na konci vždycky zbývá trochu místa i pro naději! A to přímo pohádkovou.
Lucerna Aloise Jiráska, klenot českého divadelního kánonu a nejhranější česká hra se vrací na mostecké jeviště v režii Mikoláše Tyce.

Alois Jirásek ve hře Lucerna spojil obraz českého venkovského prostředí s pohádkovými a fantastickými motivy. Vedle mlynáře Libora, jeho schovanky Haničky, učitelského mládence Zajíčka, vrchnosti a jejích úředníků proto do děje vstupují také vodníci Ivan a Michal. Nad celým textem se tyčí významný motiv — stará lípa stojící u mlýna, spojená s minulostí Liborova rodu. Právě kolem mlýna, lípy a nedalekého zámku Jirásek rozehrává několik vzájemně propojených milostných, komických i vážnějších zápletek.Hlavní konflikt vychází ze starobylé povinnosti mlynářského rodu: kdykoliv pobývá vrchnost na zámku, musí mlynář při její cestě k lesnímu zámečku nést před panstvem rozsvícenou lucernu. Hrdý Libor považuje tuto službu za ponižující přežitek, přesto je nucen doprovodit mladou kněžnu. Jeho spor s vrchností se zároveň vyostřuje kvůli snaze vrchnostenského správce nechat porazit starou lípu a proplétá se s příběhem Haničky, o niž usiluje vodník Michal. Lucerna tak propojuje pohádkový svět s historickou zkušeností vztahu poddanství a vrchnostenské moci. Do středu hry Jirásek staví konflikt člověka s povinností zděděnou po předcích a jeho úsilí rozhodovat svobodně o sobě, svém domově a vlastním životě.