Lucia Jagerčíková – půvab ze Slovenska

Absolventka JAMU, muzikálová zpěvačka, herečka a nově také pedagožka na Konzervatoři Jaroslava Ježka. To je sympatická a nepřehlédnutelná Slovenka Lucia Jagerčíková, která od prosince hostuje na severu Čech v Městském divadle v Mostě. Poprvé se představí v muzikálu Zpívání v dešti 19. prosince v roli herečky Káti Seldenové.  

Pocházíte ze Slovenska. Po studiích v Brně, jste se přesunula do Prahy a teď ještě dál, do Mostu. Je tahle cesta cíl, nebo náhoda?
Nebylo to úplně tak, že bych nad tím přemýšlela, spíš jsem se nechala vést. U nás na Slovensku jsem studovala konzervatoř a bylo mi tam dobře. Chtěla jsem ale na vysokou školu. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla být moc vzdálená své rodině, šla jsem studovat do Brna, které není tak daleko. Pak jsem si říkala, že když už jsem v Brně, tak Praha také není daleko. Šlo to postupně. Získala jsem v Praze práci a moc se mi tam zalíbilo. Nikdy jsem si nedovedla představit bydlet v tak velkém městě a hlavně daleko od rodičů. Ale když se do Prahy nastěhujete, uvědomíte si, jak je to tu krásné a už nechcete jinam. 

Mluvíte hezkou češtinou. Jak jste se s ní „spřátelila“?
Děkuju, mám z toho pořád tak trošku stres... Když jsem s češtinou začínala, hrozně jsem se styděla. Měla jsem pocit, že mluvím hezkou spisovnou slovenštinou. Najednou, když jsem měla vytvořit českou větu, styděla jsem se, že ten jazyk przním. Obecně nejsem moc jazykový typ. Na JAMU nás navíc bylo dost ze Slovenska, takže i na koleji jsem bydlela se samými Slovenkami. Říkaly jsme si, že budeme mluvit česky, jenomže když jsme si večer začaly povídat, skončily jsme zas u té slovenštiny (smích). Doteď chodím na hodiny mluvy, mám z toho respekt. Asi to chce čas.

Dokážete se rychle „otrkat“ v novém prostředí?
Když někam nastoupím, mám pocit, že jsem návštěva. Snažím se pomalu sžívat s novým prostředím a lidmi, protože k tomu cítím velkou úctu a pokoru. Je to i tím, že v divadlech „jen“ hostuji. Jiní účinkující jsou tam v podstatě „doma“.  Tím, že mezi ně vstoupím, musím ctít ten prostor a tu rodinu, která tam je. Třeba do Dlouhé jdu s malou dušičkou. Snažím se, aby moje bytí nikoho nenarušovalo. Jen, co se týče zvuku, to je trošku o něčem jiném, hrozně ráda se nahlas směju...

A jaké bylo sžívání a přijetí v Mostě?
Moc příjemné. I když jsem zatím neměla moc času na to, abych víc poznala kolektiv. Holky mne vzali k sobě do šatny, takže to bude určitě skvělé.

Režie muzikálu Zpívání v dešti se ujal mladý Pavel Odruch. Do premiéry zbývá jen několik dní. Jak probíhají zkoušky, překvapilo Vás něco?
Překvapilo mě, jak dokáže být režisér tak laskavý a přijemný. Pavel má velké srdce a hlavně hodně trpělivosti. Práce s ním je za odměnu. A vůbec celý tvůrčí tým je úžasný.

Co byste řekla o své roli – jedné z hlavních - herečky Kate Seldenové? Došlo i na konfrontaci se slavným stejnojmenným filmem, nebo nezapomenutelným stepařským číslem Ginger a Freda?
S filmem bych si to nedovolila nikdy srovnávat. Gene Kelly, který ztvárnil Dona, což je hlavní hrdina celého příběhu, je jedním z nejvšestrannějším umělcem své doby. Kromě toho, že byl geniální tanečník, byl to také zpěvák, herec, tvůrce nových tanečních směrů, choreograf, režisér a producent. Spolupracoval na režii slavného filmu, kde sám hrál. A Kate? I když je do premiéry zbývá už jen pár dnů, stále se s ní ještě seznamuji. Zatím je to zajímavá žena, která si jako jedna z mála stojí za svým. Showbyznys vnímá jako velmi povrchní a klamavou záležitost, kde chybí pravda a tvořivost. Ale jak to bývá v romantických příbězích, potká muže, který je právě z toho světa. Příchod zvukového filmu, tehdy tak revoluční čin, jim ale jejich dva rozdílné světy propojí. Ale!!! Režisér říká, že to není příběh o lásce. Ale zda má pravdu, ať zjistí diváci. Budeme se těšit.

Minulou sezónu byla Lucie Jgerčíková součástí šesti premiér. Ve Slováckém divadle nazkoušela Dobře placenou procházku, v Brně jednu činohru a dva muzikály. Mezitím jezdila do Bratislavy, kde hraje v muzikálu Romeo a Julia. V únoru v Divadle Hybernia nazkoušela muzikálové představení Antoinetta – královna Francie. A tím posledním je Hamlet, se kterým hostovala na festivalu Colours of Ostrava!

M. Rochovanská a I. Bonaventurová

Foto: Robin Puškáš