www.divadlo-most.cz
www.divadlo-most.cz
KONTAKTY VIDEO FOTOGALERIE ONLINE REZERVACE
Městské divadlo v Mostě

Premiéry

Premiérové Pohřební hrátky

(15.09.2010 13:18) Britský černý humor míří na scénu

přejít na články v rubrice:

Druhá zářijová premiéra Městského divadla v Mostě Pohřební hrátky se představí na Komorní scéně už v pátek 24.9.2010 v 19.30 hodin.Při troše divadelní nadsázky by se dala zkoumat otázka, zda anglický dramatik a prozaik Joe Orton / celým jménem John Kingsley Orton / černější humor psal, nebo žil? Byl to blázen, zvrhlík, nebo recesista? Každopádně to byl nesmírně talentovaný spisovatel, jehož černé komedie dosáhly po řadě peripetií většinou pronikavého úspěchu a dodnes se pravidelně objevují na světových jevištích.

V jejich stínu zůstaly i jeho prozaické práce, především tři romány. Joe Orton se narodil 1.ledna roku 1933 v Leicestru. Jeho otec byl zahradníkem a matka dělnicí. V roce 1949 odešel do školy a snažil se uplatnit jako herec v provinčních poloprofesionálních souborech. O dva roky později začal studovat na Royal Academy of Dramatic Art v Londýně a v té době se také seznámil s Kenethem Halliwellem, svým pozdějším intimním přítelem. Začali spolu žít i psát. A také se velmi bizarním způsobem bavit – z knížek vypůjčených ve veřejných knihovnách vytrhávají stránky a místo nich vlepují obscénní obrázky a texty. Takto „upraví“ téměř sto výtisků, včetně různých vydání bible. Za tuto svou tvorbu jsou „odměněni“ každý půlrokem vězení a jako spoluautoři se rozcházejí. Spolu však žijí dál až do osudného 9.srpna 1967, kdy Kenneth Halliwel v návalu žárlivosti a pod vlivem antidepresiv a barbiturátů svého druha utluče kladivem a sám spáchá sebevraždu.

Divadelní hry – převážně černé komedie – začal psát Joe Orton na počátku šedesátých let minulého století. Ortonovou realizovanou prvotinou však byla hra rozhlasová a pod titulem The Ruffian on the Stair / Lotr na schodech / ji v roce 1963 odvysílala BBC. V roce 1964 pak měla v Londýně premiéru, a to úspěšnou, Ortonova hra Enterteining Mr.Sloene / česky Pozvání pana Sloana – premiéra v Činoherním studiu v Ústí nad Labem v roce 1990 /. Rozhořčené dopisy nad její nemorálností od diváků – komedie se s nebývalou otevřeností zabývá i homosexualitou - si z velké většiny psal pod různými pseudonymy sám autor. V roce 1965 propadla v univerzitním divadle v Manchestru nová Ortonova komedie Loot / Kořist /. Londýnská premiéra tohoto titulu však byla dalším autorovým úspěchem.

V červnu roku 1967 dokončil Joe Orton komedii What the Buttler Saw / v českém překladu M.Žantovského nazvanou Klíčovou dírkou / a už nestačil dokončit filmový scénář pro skupinu Beatles… Fraška, burleska či salonní komedie Klíčovou dírkou měla českou premiéru v roce 1990 na scéně tehdy ještě Divadla S.K.Neumanna v Praze – Libni / dnes Divadlo Pod Palmovkou / v režii M.Nohýnka a stala se nejčastěji uváděnou Ortonovou hrou na našich jevištích. Joe Orton se stal představitelem tzv.druhé vlny britského dramatu, ohraničeného lety 1960- 1968. Spolu s ním k ní patřili mimo jiné také David Storey, Edward Bond a Tom Stopard.

Černou komedii s kriminální zápletkou Pohřební hrátky / The Funeral Games / napsal Joe Orton v roce 1966, kdy slavil na Broadwayi úspěchy s hrou Kořist. Do češtiny ji přeložil a upravil Jiří Strnad a činohra Městského divadla v Mostě ji uvede na své Komorní scéně v premiéře v pátek 24.září letošního roku od 19.30 hodin.
Pohřební hrátky jsou příběhem bezskrupulózních lumpů, kteří si vzájemně usilují o život, ale zároveň se potřebují pro uskutečnění svých nekalých záměrů. Příběh se rozvíjí v rychlém tempu, v duchu černého humoru a stejně černých zápletek a peripetií až k samotnému konci, kdy jsou lumpové odhaleni , ale zároveň ponecháni, aby došli rozhřešení v biblickém citátu, který praví: „Což křivého jest, to se nevzpřímí a nedostatkové sečtení nikdy nedojdou.“ Ortonovy Pohřební hrátky nastuduje na scéně Joefa Korába a s herci Martinou Šimíčkovou, Lukášem Rousem, Františkem Nedbalem a Miroslavem Večerkou / novým členem hereckého souboru činohry Městského divadla v Mostě / režisér Zbigniew Czernecki.

Vlastimil Novák, dramaturg