Že jsou divadelníci milovníci zvířat je všeobecně známo. V našem divadle převažují majitelé kočiček a během zkoušení Habaďůry se jich sešlo hned devět, jak spočítala naše isnpicientka Jana Pin. Jednu byste našli u Michaely Krausové, Herzinů a Ivany Zajáčkové, Jana Pin a Miroslav Večerka mají hned dvě, Lilian Fischerová společně s Michaelem Vykusem také dvě a jedna kočička by se našla u režiséra Milana Schejbala. To je celkem deset koček a to nepočítáme dalších šest, jejichž majitelé se pohybují v technickém zázemí. Nápad uspořádat po premiéře kočičí mejdan ale s ohledem právě na kočky nakonec neprošel.

Habaďůra je typ komedie, které se občas říká dveřová. To proto, že se na jevišti nachází několik dveří (v našem případě šest) kterými vcházejí nejrůznější postavy z nejrůznějších důvodů, ovšem zpravidla v tu nejméně vhodnou chvíli. Jako jevištní princip je to pro komedii pochopitelně nesmírně výhodné. V naší inscenaci se například některé z oněch šesti dveří za celou hru otevřou celkem sto desetkrát!

Jednou z důležitých postav Habaďůry je netradičně jedna neživá věc - automatická pračka. Jiří Zajáček ji pečlivě vybral z několika kandidátek, a tu, která zvítězila v jeho malém konkurzu, následně vlastnoručně upravil ve věc takřka živou. Za pomoci dvou chlapců z techniky pronásleduje pračka Jakuba Dostála po jevišti zlověstně klapajíc a chrlíc pěnu. Klikáním na obrázek si můžete naši hrdinku prohlédnout že všech stran.

Situační komedie je žánr, kde se postavy dostávají do zdánlivě neřešitelných situací a to především nečekaně. Každý takový zvrat je samozřejmě postavou často komentován nějakým citoslovcem nebo ještě lépe hlasitým zaúpěním. Tentokrát ovšem autor zvolil poněkud náboženské projevy. A tak na jevišti zazní v různých obměnách a z různých úst výkřiky typu "můj bože", "ježišmarjá", "pane bože", "proboha" a tak podobně. Pozorný divák by takových výkřiků zoufalství mohl napočítat více než čtyřicet.

Na devadesáti osmi stranách textu (zkráceno dramaturgyní Kateřinou Fixovou z původních sto padesáti) můžeme napočítat více než čtyři sta otazníků. To jsou v průměru čtyři otázky na stránku. Pouze na jedné jediné stránce žádný otazník nenajdete.

Habaďůru hrajeme 115 minut čistého času. To jest průměrnou rychlostí 0.85 stránky za minutu. A to už je celkem slušné tempo.

Naše drahá nápovědka Peťka Kasalová na nás taky hrála pěknou habaďůru. Ze všech sil se snažila během napovídání potlačit ranní nevolnosti a že čeká miminko nám prozradila až po měsíci zkoušení. Všem nám  to udělalo velikou radost a už se těšíme na další přírůstek do naší divadelní rodiny.

Během zkoušení jsme si udělali inspirativní výlet do Příbrami, kde jsem shlédli Baladu pro banditu v režii Milana Schejbala. Kromě toho, že jsme na vlastní oči viděli i autora, Milana Uhde, který se zrovna přijel taky podívat, jsme si odvezli senzační zážitek. Cestou zpět se celá posádka (Vítek Herzina, Jakub Dostál, Jana Pin a Miroslav Večerka) jednomyslně shodla na tom, že by si s Milanem ráda zkusila něco podobného.