ročník 2015 / 7. číslo
ROZHOVOR se Zitou Benešovou
Marie Stuartovna, DAMU
Proč sis vybrala zrovna hereckou dráhu?
Asi mě k tomu přivedla náhoda. Studovala jsem Střední průmyslovou školu oděvní v Prostějově, po maturitě se mi nechtělo do pracovního procesu, tak jsem přemýšlela jakou zvolím vysokou školu. Spolužačka mě v posledním ročníku přivedla do dramatického kroužku jako náhradu za holku, která jim vypadla. Bavilo mě to, tak jsem si podala přihlášku na DAMU a vyšlo to napoprvé.
Na DAMU ses seznámila se svým manželem.
Ano, začali jsme spolu chodit ve II. ročníku.
Do Mostu jsi šla hlavně kvůli němu? Bylo to tvoje první angažmá?
Bylo a je to moje první angažmá. Nešla jsem do Mostu jen kvůli Honzovi, prostě se spojilo příjemné s užitečným. Jsem ráda, že spolu můžem být ve společném angažmá. Je to pro rodinný život jednodušší.
Na chvilku jsi divákům zmizela z jeviště, pročpak to?
s manželem Honzou, Šumař na střeše
Teď jsem rok a půl nic nového nenazkoušela kvůli druhému těhotenství. K devítiletému Ondřejovi se nám v září 2014 narodila dcera Zita.
Přineslo ti něco mateřství i do tvé profese?
Nadhled, zralost, vyrovnanost. Člověk nemá čas řešit nepodstatné a malicherné věci, když má doma dvě děti a dost starostí s rodinou.
Tohle je tvoje první setkání s Čechovem?
Ne. V pražském divadle Rubín jsem hrála Varju ve Višňovém sadu v režii Jany Březinové, v Mostě pak Námluvy a jiné katastrofy v režii Víta Vencla.
Čím je ti Máša blízká?
Je stejně emocionální jako já, je vdaná a má dvě sestry jako já.
Zita, Zitunka a Ondrášek
Kdyby sis mohla vybrat, chtěla bys hrát jinou sestru?
Ne, jsem ráda za Mášu, protože mi milence hraje manžel. Být o pět let mladší tak zase Mášu, být o deset let mladší tak Irinu, být o patnáct let mladší tak Irinu. Vzhledem k mému věku mě v budoucnu už Olga asi nepotká, tak možná si ještě někdy zahraju osmdesátiletou chůvu Anfisu.
Ty a tvoje sestry na jevišti, jak se vám spolu hraje?
Skvěle.
Ty sama máš dvě sestry. Vidíš nějakou paralelu?
Ano. Moje sestry, Hana a Petra, jako jediné o mně ví úplně všechno a stejně mě mají rády, berou mě takovou jaká jsem. Stejně tak moje sestry Irina a Olga v Čechovově hře. Rozdíl je jen ve věku, já jsem nejstarší. V Čechovových sestrách jsem prostřední. A taky věkový rozdíl mezi sebou máme větší, než sestry Prozorovovy.
Pracovala jsi s celou řadou režisérů, který byl opravdu výjimečný?
TŘI SESTRY
(klikáním na obrázek se můžete podívat, jak šel čas...)
(klikáním na obrázek se můžete podívat, jak šel čas...)
To se nedá takhle říct. S někým se ti pracuje líp, s někým hůř, snažím se ale pochopit každého režiséra a vyjít s ním. Ve své herecké práci stejně ale pořád nejvíc čerpám z režiséra Petra Kracika, který mě přijímal a učil na DAMU.
Máš nějaké tajné profesní přání, nějaký svůj sen?
Nemám, už jsem si zahrála spoustu pěkných rolí. Když mě nějaká ještě potká, budu ráda.
Proč by podle tebe měli diváci přijít na Čechova?
Kvůli síle okamžiku, kvůli neopakovatelnému zážitku, kvůli hereckým výkonům celého souboru a proto, že se v budoucnu nějaké další Čechovovy hry na Mosteckém jevišti nejspíš jen tak nedočkají. Myslím, že má tady Čechov na dlouhou dobu vybráno. Bohužel!