Rozhovor s režisérkou Věrou Herajtovou

Zkoušení nové inscenace se blíží do finále. Detektivní příběh slavné Agathy Christie má premiéru již tento pátek. Na co se můžete těšit a jak probíhalo zkoušení si můžete přečíst v rozhovoru s režisérkou Věrou Herajtovou:

Vaše režijní práce je velice různorodá. Máte nějaký žánr, který preferujete?

Ani ne. Mám ráda divadlo vtipné, obrazivé a zároveň v divadle ráda přemýšlím. Divadlo - ať je to muzikál, balet nebo činohra, je pro mě něco jako muzika. Když je bohatá duší, není třeba velkých gest. Volím způsob zpracování podle žánru. Nevymezuji se. Nerozlišuji ani divadlo „režisérské“ nebo „herecké“. Režisér a herec patří k sobě, jeden bez druhého se neobejde.  Ale herce mám na divadle nejraději. Do divadla chodím jako divák, ne jako kritik.

Past na myši je jedna z nejznámějších her Aghaty Christie a byla realizována již na mnoha jevištích. Bude Vaše úprava něčím odlišná?

Nevím, jestli bude nějak výrazně jiná. Neviděla jsem na divadle žádné zpracování Pasti na myši, jen jsem ji četla. Práci na textu a přípravě hry věnuji hodně času. Je dost náročné upravovat detektivku, ale považovala jsem to za nutné. Bez úprav a oprav v textu, by bylo představení neúnosně dlouhé. V Anglii je konverzační detektivka vnímána jinak než v Čechách. U nás potřebuje taková hra rychlejší spád. Snažila jsem se text ztenčit - co do počtu slov a zároveň ho zachovat celý - po významu a žánru. Past na myši je nejslavnější divadelní hrou Agathy Christie. Bylo by neomalené dělat z ní něco jiného.

Máte za sebou režijní práci v mnoha českých divadlech, můžete tedy porovnávat. Jak se Vám pracovalo s mosteckým souborem?

S mosteckým divadlem nespolupracuji poprvé, ale podesáté. Některé herce znám důvěrněji, protože jsem s nimi už leccos nazkoušela. S jinými jsem se potkala poprvé, ale znám je z inscenací kolegů. Srovnávat soubory napříč republikou asi nejde. Existuje přímá úměrnost, čím lepší herec, tím víc pokory ke kumštu v sobě má. A tu pokoru ke kumštu prokazují během zkoušení Pasti na myši mostečtí herci vrchovatě. Patří jim za to můj dík.

Bylo něco, co Vás během zkoušení překvapilo, nebo zaskočilo?

Jo, jo. Navazuje to na tu pokoru. Všechny nás tak trochu zaskočil krátký čas, na nazkoušení tak složité hry. Nebudu se rozepisovat, ale nebylo ho mnoho. Neměli jsme čas na dlouhé rozbory, vlastně jsme šli hned do prostoru. Musela jsem stále hledat srozumitelné zkratky, které jsem při zkouškách do herců sázela, abychom došli včas do cíle. Oceňuji a vážím si herců za to, co stihli během tohoto dostihu pochytat.

Vydali jsme se totiž společně tou složitější cestou. Žádné staré haraburdí na diváky ze šuplíků tahat nechceme. Zvolili jsme společný pohled na hru i na herectví v ní. Nechceme postavy karikovat, ale užít si je v mírné nadsázce. Každá z postav má svůj životní příběh, svůj charakter. Moc bychom si přáli, aby se nám jednotlivé příběhy a charaktery postav podařilo vykreslit.

Na co byste nalákala mostecké diváky, proč by měli vidět Past na myši?

Diváci se mohou těšit na dobrou detektivku od Agathy Christie. Na své oblíbené herce - na dámy: Zitu Benešovou, Ivanu Zajáčkovou, Lilian S. Fischerovou, na pány: Jana Beneše, Jakuba Koudelu, Otto Lišku, Marcela Rošetzkého a Matyáše Procházku. Doufáme, že jsme zvolili srozumitelný a pro diváky příjemný způsob zpracování a že se s námi nudit nebudou. Nemám ráda výsměch nebo škleb, ale úsměv. Krásné by bylo, kdyby se diváci na herce a na naše detektivní drama z hlediště usmívali. To teď ale asi nikdo neodhadne. Můžeme si to všichni jen neskromně přát.

Povolání režisérky je dost náročné. Jak trávíte volný čas, když se právě nevěnujete divadlu? Umíte relaxovat?

Relaxuju tak dva týdny v roce. Týden na začátku a týden na konci divadelních prázdnin vypínám. Mezi tím a potom už jsem většinou v zápřahu. Režíruji, upravuji, nebo píšu. Inscenuji průměrně tak tři hry za sezónu, k tomu nám svou milou rodinu, kterou nechci zanedbávat. Takže někdy zažívám složitější situace doma, jindy v divadle a naopak. Obojí mám ráda. Občas si namlouvám, že relaxuji cestou v autobuse, když zrovna přejíždím z jednoho města do druhého. Pravda je, že na kratší čas vypnout umím a taky mám dar vytěsňovat nepříjemné zážitky. Takže to jde.