Ostře sledované vlaky

Bohumil Hrabal.

Režie: Zbyněk Srba

Bohumil Hrabal dodnes patří k nejosobitějším (a ve světě nejznámějším) českým prozaikům a jeho novela Ostře sledované vlaky je pevnou součástí všeobecně sdíleného českého literárního kánonu. Zásluhu na tom pochopitelně má i Menzelova filmová (oscarová) adaptace z roku 1965.

Hrabal, ovlivněn básnickým surrealismem a programem Skupiny 42, napsal sugestivní příběh o skrytém trápení železničního úředníka, který tehdy prozatím nazval Legenda o Kainovi. Později tento text spojil s jiným (Fádní stanice) a vytvořil tak prózu, která nadchla a překvapila literární veřejnost nejen u nás, ale i v Evropě. Mladý elév Miloš Hrma je pohlcen vnitřními traumaty, rozporem mezi přemírou vroucí milostné touhy a nedostatkem zkušeností k jejímu naplnění, a mužem se stává jakoby mimoděk po setkání s ilegální pracovnicí Viktorií Freie. Lidský rozměr jeho příběhu se proplétá s dobově vyhrocenými vztahy mezi německými okupanty a českými odbojáři.

Hrabalovo magické „prosvětlování“ všednosti a banality umožňuje v divadelním prostředí rozehrát vysoce imaginativní hru, v níž se mísí idylické obrazy s karikaturním odhalením malosti a zbabělosti.

Premiéra 5. října 2018

na Aréně